100 let Bratislavy

Lonsky rok byl plny vyroci  a  mnoha ta vyroci byla v mediich  bud umyslne marginalizovana - jako jiz  "tradicne"  15. brezen 1939, 8./9. kveten 1945 ci 30. zari 1938 -  nebo naopak neumerne nafukovana - jako 21.srpen 1968 popr.  tedy byla zkreslovana  jejich dlouhodoba  historicka  dulezitost/fatalnost z hlediska osudu/existence  ceskeho statu a ruznych skupin jeho obcanu (jako  17. listopad 1989 versus 17. listopad 1939).  Svetlou vyjimkou byl 28. rijen 1918  kde se pri prilezitosti  100. vyroci vyhlaseni ceskoslovenske republiky objevilo v mediich  pomerne dost objektivne napsanych clanku, nejen tech oslavnych ale i  ukazujicich  na ne uplnou jednoznacnost, ba rozpornost odkazu tohoto vyroci. Tohle  pripomenuti k nim tez patri:  Ještě několik týdnů po vzniku Československa nebylo zcela jasné, zda se k novému státu připojí i Pressburg (Pozsony, Prešpurk) čili dnešní Bratislava. Vojsko složené většinou z českých a italských legionářů vpochodovalo do města až v první den roku 1919 a město na Dunaji s většinovým německým a maďarským obyvatelstvem se definitivně stalo součástí nové republiky. Hlavní organizátor slavnosti Ivor Švihran připomněl, že v té době žilo ve městě jen asi 15 procent Slováků. „Obyvatelstvo tvořili většinou Němci a Maďaři, u nichž československý stát nevzbuzoval příliš velkou důvěru, ale v meziválečném období je dokázal přesvědčit svými demokratickými svobodami“ uvedl. Tomáš Garrigue Masaryk připouštěl, že Prešpurk je převážně německé město, ale trval na jeho začlenění do nově vznikajícího státu. „Máme na něj právo, protože jeho zázemí je slovenské. My potřebujeme bezpodmínečně Dunaj“. Tento požadavek uznaly i světové mocnosti a Prešpurk se nakonec stal součástí Československé republiky. Název Bratislava město získalo až v březnu 1919