Oděsa po 5 letech

Nektera vyroci nase korektni media radeji nepripominaji 😕 Minule jsem  tady vzpominal Lvov, dnes to bude Odessa. Mam k obema mestum i  jakysi osobni vztah, jeden byvaly,  blizky (meli jsme spolecneho ucitele Dobrusina z Moskvy) kolega Ukrajinec (zijici jiz pres 20 let v Anglii) je lvovsky patriot a dodnes si pamatuji na skvelou veceri z ukrajinskych jidel, kterou  pred lety usporadala pro hosty jeho zena, kdyz zili v Berline... Jiny kolega,  Kostˇa X - jeden z nejvyznacnejsich zaku  skveleho  matematika Ya.G. Sinaie pochazi zas z Odessy. (Takhle to vzdy vyslovoval: O d e s s a.) Je to Zid a vetsinu posledniho cvrtstoleti stravil v Edinburghu a v Cambridge. Pamatuji si,  jak mi privezl jako dar susenou rybu pri jeho prvni navsteve zahranici u nas roku 1987. Povazoval jsem si toho  :) Tady jsou dalsi dva clanky o deni na Ukrajine poslednich dnu, oba stoji za precteni, i kdyz ten  druhy prijde mozna prilis emotivne napsany  dnesni "liberalni" mladezi. Ktera nechape, ze nekdo kdo byl v minulem rezimu disidentem (= spisovatelka Lenka Prochazkova, neplest si ji s pro-islamskou, proti"putinovskou" Petrou Prochazkovou - souputnici Stetiny z Lidovek) muze nebyt vyhradnym apologetem stavajiciho, nejlepsiho z moznych, rezimu
http://neviditelnypes.lidovky.cz/ukrajina-kdo-vlastne-vyhral-volby-dr8-/p_zahranici.aspx?c=A190502_172625_p_zahranici_wag
http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/politika/prochazkova-cenzura-ta-ma-dnes-novy-nazev-boj-proti-dezinformacim/
Prikladam jeste par odkazu k tem odeskym udalostem - anglicky a rusky - ale asi se o nich nekdy jeste docteme podrobneji  i v cestine. Jak pravi prirovnani z jednoho z tech clanku, onen  masakr - dodnes tamni vladou umyslne nevysetreny  a nepotrestany - se muze nekdy vratit jako bumerang jeho strujcum
https://www.rt.com/news/458208-odessa-clashes-anniversary-ukraine/
https://russian.rt.com/ussr/article/627270-oon-rassledovanie-odessa
https://russian.rt.com/ussr/article/627075-odessa-dom-profsoyuzov-5-let
https://russian.rt.com/ussr/article/627216-tragediya-odessa-2014



«Это очень печально, потому что такого рода преступления, если их не расследовать, обязательно вернутся на Украину. Вот что страшно. Это сродни бумерангу. Если его не остановить, он возвращается»
Uryvek z projevu Lenky Prochazkove  http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/politika/prochazkova-cenzura-ta-ma-dnes-novy-nazev-boj-proti-dezinformacim/  :  Před pěti lety  byli civilisté v Oděse  brutálně zavražděni pro politický názor, který se neshodoval s programem kyjevských pučistů a jejich sponzorů. Jejich dodnes nepotrestaná hromadná vražda má působit jako výstraha. Předznamenání toho, kam až lze zajít při zavádění nového světového  „pořádku“. Užívání fašistických metod při jeho prosazování nás vrací do časů, které mnozí známe jen z dokumentů. Ty až donedávna tvořily součást naší historické  poměti. Ale „boj proti dezinformacím“  dnes proniká i do školních osnov a mění události minulé podle záměru současných mocných. To proto, aby naše děti nerozpoznaly příznaky šířícího se moru a nemohly si vypěstovat obranné látky. Plošné umlčení jehňat je však nesnadný cíl. Neboť v každé době a v každém režimu se  vyskytují lidé, kteří si udržují motiv a vůli odkrývat balast lži a nacházet stopy pravdy. I když vědí, že jít po těchto stopách je nebezpečné, nedají se zastrašit a šíří své poznatky dál. Proč? Protože vnímají mlčení a přizpůsobování se diktátu jako spoluvinu. Tohoto odvážného přístupu si vážím především u mladých lidí. Neboť oni čelí mnohem silnějšímu ataku lži, než kdysi my v době, která je dnes zařazena pod heslo totalita. Současná všudypřítomná lež se tváří nezištně. V převleku za bohyni štěstěny však korumpuje jedince i skupiny nabídkami, které odmítnout je velmi nepohodlné. A  přesto někteří jim dokážou odolat a odmítají projít životem podle cizí navigace...
Naši srdnatí bojovníci proti lži a nenávisti se srocují proti vytipovaným domácím nepřátelům, proti těm, co nevěří, že svět bez tradic a bez národů může být ještě světem pro svobodné lidi. A tak nás fanaticky osočují jako xenofoby. Nechci jim ale křivdit. Mučednická smrt desítek nevinných v Oděse je možná taky zasáhla a třeba i oni si přejí, aby zločin byl vyšetřen a potrestán. To přání je ale neúčinné, pokud nebude přiznána  návaznost oděského masakru s fašistickým ozbrojeným pučem v Kyjevě, který byl a dosud je slaven jako vítězství demokracie.   Říká se, že kdo seje vítr, sklízí bouři. Pokračující teroristické útoky v Evropě i jinde signalizují, že rozsévači tu bouři rozpoutat chtějí. Doufají, že ji pak dokážou řídit tak, aby vyčistila prostor od překážejících neohebných skupin lidí. Proto si je už v předstihu značkují jako nebezpečný kontaminovaný odpad. Organizace dobrovolníků jim v tom pomáhají. Ochota těchto „neziskových dobrovolníků“  je hrůzná. Důvěřují svým manipulátorům a jejich proklamacím o zářných obzorech, a přitom nevědí nebo odmítají vědět, že úslužně pomáhají razit cestu, která ... Proto tu zaměstnanci mainstreamových médií nejsou. Bojí se, že naše varovná slova by jim utkvěla v paměti a narušila jim programy v mozku. Mluví z obrazovky o svobodě a sami se bojí svobodně myslet. Bojí se totiž uprostřed života zjistit, že jsou služebníci a šiřitelé lži.   A tak místo autentických událostí raději  přenášejí záběry z demonstrací zneužitých mladých lidí, pro které je řvaní v houfu adrenalinem. Jednotné transparenty a fasované deštníky sice mají k molotovovým koktejlům ještě daleko, nicméně pěstováním nenávisti láska nikdy zvítězit nemůže. A proto ani my nepohrdejme těmi mladými zneužitými lidmi, neboť oni nevědí co činí a čemu otvírají naše společné dveře. Neoznačujme je pojmem ztracená generace, když nemáme k dispozici jinou. Naše vnuky totiž budou vychovávat oni, podle cizích namnožených hesel a nikoliv podle našich zásad. My jsme si svou identitu budovali ze zdrojů dlouhodobé národní paměti, oni si ji vybírají jako šaty podle katalogu. Identita je pro ně vratné zboží. Zní to drsně. Ale je v tom i naděje. Jde-li o vratnou záležitost, můžeme je nasměrovat k novému výběru. Doveďme je zpátky k té křižovatce, kterou prošli zbrkle a poslepu
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
A co ma ten snimek nize spolecneho s danym tematem? Docela dost. Nepamatujete se uz, kdo jezdil na Majdan vyjadrovat probouzejicim se ukrajinskym nacionalistum "evropskou" podporu? Knize - co ma k lidu blize, jak zpivali v nasi verejnopravni televizi...

Zatímco u nás se o pikantních detailech jeho soukromí téměř nepsalo, v zahraničí se skandální životní peripetie bohatého rakouského šlechtice a českého politika propíraly v seriózním i bulvárním tisku. Zita se kvůli muži, jenž ji zpočátku připadal velmi zábavný a romantický, rozvedla, ale nakonec zůstala sama. Kníže byl příliš zaneprázdněn pracovními povinnostmi nebo svůj volný čas věnoval jiným. Atraktivní krásku sice finančně podporoval, ale tím ji zároveň dostal do trapné pozice milenky, vydržované starým boháčem...A jak to dopadlo? „Kníže přijel na jednu noc. S Jánosem Bánem si velmi rozuměli... Našla se společná témata, víno ubývalo a kníže tvrdil, že je tady ta nejhezčí hvězdná obloha.“ Na druhý den odletěl s druhou milenkou na další dovolenou ve Španělsku.




Comments

Popular posts from this blog

Trump 2025

Znova a jinak. Po X letech

Hroutí se to ...