"Banální správní případ" za 3 miliardy

Kdyby jen 3 miliardy. Jde o (pokus o) prolomeni Benesovych dekretu a tedy napr. i o otazku, komu budou jednou opet patřit "Sudety"... Tahle kauza mne zajima, nejen proto ze rod Desfours -Walderode mel rodinnou hrobku, viz obrazek nize,  v kostelicku na Pousti nad Brodem, asi 250 metru od naseho domu.  Pritom o davne historicke roli tohoto ciziho slechtickeho rodu nemam duvod smyslet apriori  nejak negativne. Jejich vztahy s  ceskymi  nevolniky na rohozeckem panstvi resp. s jejich tehdejsi vesnickou samospravou  asi nebyly uplne spatne.  Ve znamych pametech mlynare Dlaska z Dolanek u Turnova je puvabny popis jedne takove udalosti z brezna/dubna roku 1785. Tehda bylo rekordne studene (i v zapisech Klementina, slo o dusledek erupce sopky Laki na Islandu roku 1783) jaro a o velikonocich (jsem liny hledat, kdy presne to  bylo ale ledy na Vltave a Labi odchazely ten rok az kolem 25. dubna!) navrhl  hrabe "Defura" (Dlask si cizi jmena pocestoval: Defura, Rajchumberk, Lajpcig, Napolijon atd.)  mlynari Dlaskovi, rychtarovi v Bukovine zavod konskych sprezeni z Dolanek do Turnova po zamrzle Jizere. Vyhral mlynar Dlask - a ve svych pametech pise o tomto svem sportovnim vitezstvi nad milostpanem Defurou s velikou hrdosti :)
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Rod-Walderode-Svedek-ktery-uz-nezije-upozornoval-na-roli-Jana-Rumla-A-bylo-toho-vice-588489 Zastánce naopak Ruml našel v týdeníku Respekt, který v roce 1994 vydal text Vladimíra Mlynáře Občan Walderode, který se podivuje nad tím, že se z „banálního správního případu“ stala politická kauza, a dokonce, že ministr vnitra Jan Ruml musí jít něco vysvětlovat poslancům tehdejšího Levého bloku

Kostelicek na Pousti nad Brodem

Rodina Walderode se domáhá vydání svého bývalého panství již od roku 1992. Jeho nárok však byl mnohokrát zpochybněn. Důvodem bylo mimo jiné i to, že měl proti sobě velmi zarputilého protihráče. Tím byl Josef Kunetka, bývalý místostarosta města Turnova, který měl o kauze dokonalý přehled. I po odchodu z komunální politiky se na kauzu zaměřoval, napsal o ní knihu a vedl občanské sdružení, které se ve věci angažovalo. Pan Kunetka, bohužel, v loňském roce v 87 letech zemřel. V roce 2013 ale pro web Krkonošského deníku přehledně dějiny celé kauzy shrnul
https://krkonossky.denik.cz/zpravy_region/uz-21-let-oponuje-karlu-des-fours-walderodemu-dedicce-pravnikum-i-soudum-2013072.html

Kunetka prozradil i jednu z kuriozit vleklého případu: „Obrovským překvapením pro nás tehdy bylo to, když bývalý ministr vnitra Jan Ruml udělil Walderodemu československé státní občanství podle zákona č. 39 z roku 1969, kterému já říkám normalizační, protože ten určoval možnost udělení čs. st. občanství osobám zvláštního zřetele. To se totiž vztahovalo na příslušníky sovětské posádky, kdy tu bylo v době normalizace potřeba nějak legalizovat civilisty, z nichž někteří byli příslušníci KGB, kteří nemohli bydlet v kasárnách. To použil i pan Ruml na osobu Walderodeho. Ministr Ruml mi pak jednoduše odepsal, že je to jeho rozhodnutí, jako ministra, že na něj má právo a nemusí mi nic vysvětlovat. Proč tak učinil na základě Walderodeho neplatného občanského průkazu, už v dopise nevysvětlil," řekl Deníku Kunetka.
Zdroj: https://krkonossky.denik.cz/zpravy_region/uz-21-let-oponuje-karlu-des-fours-walderodemu-dedicce-pravnikum-i-soudum-2013072.html