20200204
Zaprselo poradne - na horach za vcerejsek pres 30 mm a v podhuri i pres 20 mm. Brod aktualnim prutokem pres 80 kubiku/sec dosahl 1SPA a docela hodne vody ma i ryze podhorska Oleska. Zaznamy limnigrafu po ranu z Brodu (a Jablonecku) z Olesky v Semilech a Kamenice v Plavech . Vyrazne ochlazeni po ranu
Na hrebenech Krkonos snezilo silne uz od vcerejsiho vecera
\
Dnesni veceni snehova prehanka v Rejdicich
Poleno uvizle lonskeho brezna v koryte Kamenice v Navarove dnesni zvysene vode odolalo. Bude z neho ted pro zbytek zimy uzitecna (budeme moci online studovat rovnomernost vysky snehove pokryvky a rychlost odtavani snehu na obou koncich toho polena) horizontalni snehotyc :)
V Brode maji zrejme zmenene predpisy na stavidlech. Driv je vytahovali uz pri prutoku 50 kubiku/sec zatimco dnes jsou zatazena, krome jejich leveho okraje, jeste i pri prutoku pres 80 kubiku/sec. Asi se na elektrarne na nahonu pod mestem nemohou nabazit te nadherne "zelene" elektriny, kterou jim turbiny - po vice nez pulrocni temer nepretrzite pauze zpusobene suchem - ted v takove hojnosti vyrabeji.... :)
A je tu dalsi velke vyroci, ktere se dnes moc nehodi pripominat.. Dohoda - v te dobe jiz zcela jednoznacne vitezicich - spojencu protihitlerovske koalice v Jalte o principech povalecneho usporadani Evropy po porazce Nemecka https://russian.rt.com/science/article/714305-yaltinskaya-konferenciya-1945 Tato dohoda byla striktne dodrzovana obema viteznymi stranami skoro 40 let...
(vcetne roku 1956 a 1968 ;) teprve v poslednich 25 letech je Zapadem - vitezem studene valky - cim dal vic zpochybnovana.
Dnes se v mediich zduraznuji spise takoveto zpravy: Nacista riskoval život, aby zachránil stovky Židů, uznání se dočkal až nyní... Proste nová doba: Najdi hodného nacistu a zlého Rusa
Vsimneme si take, vydavani jakych "vedeckych" knih u nas Nemecko systematicky podporuje https://ivocerman.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=744268 Dne 4. února 2020 bude na německém velvyslanectví v Praze představena „exportní“ kniha, která světu představí Čechy jako iniciátory a spolupachatele holokaustu. Hlavní iniciátorkou a editorkou knihy „Mezi Prahou a Mikulovem“ je česká historička Kateřina Čapková, pracovnice Ústavu soudobých dějin AVČR, zároveň dlouhodobě zaměstnaná na Peheho „New York University in Prague“. Kniha, jež má být „první fundovanou historií Židů“, je určena pro zahraničí, první vydání je německy, další bude v angličtině a češtině. Kateřina Čapková zveřejnila své revizionistické názory už v dubnu roku 2018 v rozhovoru pro deník Právo, kde řekla: „A pak je tu problém české spoluviny. Příběh holocaustu Židů se u nás vypráví jako výlučně nacistický zločin. Což je také problematické a brzy vyjdou publikace, které tento výklad pozmění. Americký historik Benjamin Frommer připravuje knihu o zavádění protižidovských nařízení za protektorátu, o podílu městských úřadů na ghettoizaci Židů, k níž někde docházelo dříve, než to nařídili Němci...“ Ve stejném rozhovoru dále lituje, že „většinové obyvatelstvo“ si nechce přiznat svou spoluvinu. Tvrzení, že protektorátní vláda nevzešla ze svobodných voleb, označuje za „nacionalistický výklad protektorátních dějin“
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
A jeste zajimavy clanek o jedne "skoro zapomenute" chripkove epidemii
https://denikn.cz/284730/spanelska-chripka-zapomenuta-prisera-kterou-mame-porad-v-patach/?ref=tit Španělská chřipka prošla v letech 1918–1919 světem ve třech vlnách. První byla nepěkná. Druhá nevýslovně zlá. Třetí, nejslabší, dokončila zkázu. Celkem onemocnělo půl miliardy lidí, třetina tehdejšího obyvatelstva světa. Kolik zemřelo, není jisté a nikdy už nebude. Za nejnižší odhad se pokládá padesát milionů, za poměrně střízlivý sto. Sto milionů z pěti set; každá pátá, každý pátý. Anebo se to dá říci ještě jinak: epidemii padlo za oběť zhruba pět procent světové populace. Z toho větší část během čtrnácti týdnů – od půlky září do půlky prosince roku 1918. Byla to co do počtu mrtvých nejničivější událost v dějinách světa. V první světové válce, která právě končila, padlo sedmnáct milionů lidí. Ve druhé asi 55 milionů – vojáků i civilistů dohromady –, k nimž lze přičíst dalších 25 milionů těch, kdo zemřeli v důsledku nemocí a hladomorů souvisejících s válkou. Epidemie španělské chřipky po sobě nechala tolik mrtvých, jako obě tyto vrcholné tragédie dvacátého století dohromady. Kdo si sám neprojde statistiky, těžko tomu uvěří. Ve školním dějepisu jsme se o tom neučili. Laura Spinneyová v knize Bledý jezdec říká, že španělská chřipka se většinou vnímá jako „poznámka pod čarou k první světové válce“, což je velmi výstižné. Proč? Jeden z důvodů uvádí tato autorka sama: nemoc je na rozdíl od války soukromá, nekosí své oběti veřejně na válečném poli, ale diskrétně za zdmi domovů a nemocnic. Miliony malých tragédií se nesečtou v jednu velkou. Druhý důvod pravděpodobně spočívá v tom, že zdaleka nejvíce lidí padlo chřipce za oběť mimo Evropu a USA (jen v Indii 17 milionů mrtvých), tedy v zemích, s jejichž osudem si Západ hlavu nelámal ani za normálních okolností, natožpak v době, kdy byl rozerván dosud největší válkou v dějinách. A ten třetí důvod? Vždyť to byla jen chřipka! Důvěrně známé onemocnění, předtím, potom a dosud vnímané jako nepříjemnost, ale ne jako fatální hrozba. Už sám název naznačuje, že nemůže jít o žádnou tragédii. A většinou to naznačuje správně. Jenže někdy ne
------------------------------------------------------------------------------------------------------
Zhoubna zelena nakaza zachvacuje posledni dobou postupne cely Zapad. Brexit nebrexit... https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/britanie-do-roku-2035-zakaze-vsechna-naftova-i-benzinova-auta-40312270
Comments
Post a Comment