20200901-07

8. zari. Zemrel velky cesky prirodovedec - proc mne jen nenapadlo, treba uz nekdy pred 45 lety,  zajit na tu jeho prednasku Priroda ve ctvrtohorach (omluvou mi budiz, ze jsem o te prednasce nevedel). Pretiskuji sem skoro cely, jen misty lehce zkraceny  text clanku   https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/davidn-storch-vojen-lozek-jako-prorok-antropocenu  - dalsi informace o V.L. viz take v clanku  https://ekolist.cz/cz/publicistika/eseje/louceni-s-velkym-ucitelem-vojenem-lozkem
15. srpna tohoto roku zemřel ve svých pětadevadesáti letech Vojen Ložek, nestor české přírodovědy. Psalo se o tom všude možně  – že jde o posledního opravdového polyhistora, který se dokonale vyznal v zoologii a v botanice, stejně jako v geologii a archeologii... Že svůj kurs Příroda ve čtvrtohorách přednášel na pražské Přírodovědecké fakultě více než 50 let a ovlivnil celé generace přírodovědců, kteří v jeho šlépějích začali detailně zkoumat historii naší přírody v měřítku posledních stovek, tisíců a desetitisíců let. Přesto se domnívám, že v nekrolozích něco chybělo. Totiž vysvětlení, čím byl tak jedinečný, že ovlivnil nejen své žáky, kteří studují historii přírody, ale i generace přírodovědců oborově značně vzdálených...Co bylo vlastně jeho poselství, kterým oslovoval přírodovědce tolika generací a nejrůznějších specializací?   

Vojen Ložek dokázal ve svých přednáškách a v rozhovorech (lze-li tomu tak vlastně říkat; měl ve zvyku přijít k někomu do kanceláře, sednout si a několik hodin mluvit, přičemž nikdo neměl odvahu jej vykázat, jednak z úcty, jednak proto, že to vždy bylo nesmírně zajímavé) zprostředkovat monumentální obraz přírody jako komplexního a dynamického celku, který se neustále proměňuje, často prostřednictvím prudkých zvratů. To se týkalo nejen vzdálené minulosti, ale i současnosti – vzpomínám na jeho líčení nové vegetace na březích Dunaje, složené z druhů naplavených tam během posledního desetiletí ze stovek zahrádek i rumišť celého povodí. Naučili jsme se od něj, že příroda, kterou kolem sebe bezprostředně pozorujeme, je jen momentálním výrazem mohutných dějů probíhajících po statisíce let, a že to, co považujeme za samozřejmé, může být z hlediska historie jen dočasná anomálie. Vždy při návštěvě Českého nebo Saského Švýcarska se mi vybaví Ložkovo líčení podoby těchto pískovcových krajin v dobách ledových (tedy vlastně po většinu čtvrtohor), které připodobňoval krajinám amerického jihozápadu, jak je známe z westernů a reklam na cigarety Marlboro

Bory šumí po skalinách až od konce holocénu, a kdo ví, jak dlouho ještě šumět budou. Vše podléhá proměně a současné rychlé změny, jakkoli nám připadají nevratné a varující, jsou jen pokračováním podobně dramatické historie. Takový obraz světa občas evokují umělci, ale u Ložka bylo fascinující, jak jej dokáže vztáhnout k ohromujícímu množství konkrétních jevů odpozorovaných v přírodě kolem nás. Každá strž, reliktní step nebo skála pro Ložka představovaly stopy minulých dějů, krajina byla pro něj kniha, v níž lze číst. Ostatně většina jeho článků se týkala zcela konkrétních fenoménů, jednotlivých lokalit a výskytů jednotlivých druhů v konkrétním čase a prostoru. To, že studiem ulit plžů a kostí drobných savců ve sprašových profilech nebo pylových zrn v rašeliništích lze historii rekonstruovat, samozřejmě nebyl samostatný Ložkův přínos, koneckonců paleoekologie už tu byla (ne zas tak dlouho) před ním, ale Ložek dokázal tyto přístupy přetavit v syntetický pohled na krajinu a její vývoj a nadchnout spoustu svých následovníků, kteří obor dále rozvíjeli. Znalost přírodních jednotlivin přitom pro něj byla naprostým základem. Ložek ukazoval krajinu jako komplexní soubor jednotlivostí neredukovatelný na nějaký univerzální princip – a přesto synteticky interpretovatelný ve své dynamice. Důležitost konkrétností, z nichž každá svědčí o tkanivu historických souvislostí, ale neztrácí se v nich, je něco, na co máme v koloběhu vědecké praxe tendenci zapomínat. Přestože v tomto ohledu byl Vojen Ložek klasickým zástupcem tradiční vědy založené na pozorování a sběru dílčích stop a kazuistik a spojené s encyklopedickou znalostí přírodnin, v pohledu na změny v krajině byl výjimečně progresivní.

Na zarůstání krajiny, což je dnes zásadní téma spojené s úbytkem biodiverzity, upozorňoval v době, kdy převažující ochranářský diskurs zněl „vraťme zeleň do krajiny“. Klimatickými změnami a jejich vlivem na přírodu se zabýval celý život, takže klimatickou rétoriku posledních dvou dekád vnímal s nadhledem a oprávněnou skepsí – příliš dobře věděl, jak prudce a často se klima měnilo v minulosti a jak se s tím příroda vypořádávala (proto občas mluvil s despektem o americké vášni pro katastrofy). To se týkalo vlastně pohledu na všechny současné změny – dobře je vnímal, upozorňoval na ně, radil a angažoval se v ochraně přírody, ale vždy s jakýmsi optimismem a nadějí, plynoucí z hluboké znalosti proměn přírody v minulosti a její schopnosti na ně reagovat, často vytvořením něčeho nového a nevšedního. Vojen Ložek velmi ostře vnímal úzkou provázanost přírodních změn a historie lidské civilizace. Spolupracoval s archeology a systematicky se zabýval pravěkým osídlením a jeho vlivem na přírody. Od něj víme, že holocén, tedy poledová doba, charakterizuje nejen relativně stabilní klima, ale hlavně zcela zásadní vliv člověka, jehož ale nelze jednoduše chápat jen jako cizorodý element zasahující do jinak harmonické přírody. Ložek nás učil, že neolitická zemědělská revoluce otevřela krajinu a zabránila tak zániku bezlesých stanovišť, k němuž by jinak došlo vlivem postupného šíření lesa. Díky tomu se u nás udržela značná přírodní rozmanitost, která pak dlouhodobě byla spjatá s tradičním zemědělstvím. Nejméně od neolitu je činnost člověka s historií přírody tak úzce provázaná, že je nelze studovat odděleně... On už desítky let velmi dobře věděl to, že jsme tu všichni – lidé a jejich artefakty, zvířata, rostliny, půda, voda, kameny, skály - už celé věky spolu, složitě a netriviálně spolu interagujeme, a že minulost této provázanosti je fascinující a budoucnost otevřená

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

7.zari. Ranni pohled na aktualni teploty, noc byla pomerne jiz chladna

Vecerni teploty 7.9.

Hezky den na horach

 

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Clanek o bodajicim teroristovi z Birminghamu   https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/serie-utoku-nozem-v-birminghamu-policie-zadrzela-podezreleho-40335521 jako "ilustracni" foto zvolila redakce snimek domu, kde dotycny bydli...

Hezky anglicky domecek se zahradou a upravenym zivym plotem, ze ano  - asi  to tedy byl uplne normalni obcan, ktery se proste jen momentalne pomatl a byl necim frustrovan. Ctenar clanku musi kouknout  do diskuse, aby se dozvedel nejakou relevantnejsi informaci napr. to, jak dotycny vypada: "Abychom nechodili kolem horké kaše, tady je jeho nekorektně černá fotka"

V cem kdo a jak v historii vynikl. Tak napriklad historie zarovky - tu nevynalezl Edison, ani  Cimrman  (resp. Cimrmanova dcera ci matka,  ktera byla shodou okolnosti cernoskou...) ale   https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/joe-biden-usa-zarovka-thomas-edison-lewis-howard-latimer.A200907_092845_zahranicni_wass
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Brambora rodic+potomek (nevim, jak je to u brambor presne s genderem a tak to pisu takhle) - nalezeno pri odnaseni zbytku starych brambor na kompost

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Nocni incident v Britanistanu https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/v-anglickem-birminghamu-byla-pobodana-rada-lidi-40335442 kouknul jsem na britska prestizni media, zda se tam nedozvim nejake podrobnosti. Maji toho tam min, nez ceska media -   asi to nepovazuji za tak dulezite. I tak mi pohled na  prvni stranu BBC prijde zvlastni. Jako by na svete zili jen skoro sami cernosi (OK uznam ze cernosi jsou nejlepsi v behu, fotbale  a leckterych dalsich sportech - me ale sport nezajima). Vyraznejsi zminka o lidech s bilou tvari je tam jen jedna - o Belorusku ;) Mimochodem, je to sice informace naprosto offtopic ale  Belorusko bude zrejme mit rekordne nizky pocet nebelosskeho obyvatelstva ze vsech zemi na svete

6. zari. Pohled na teploty po vcerejsim prechodu studene fronty . Jizera ma dnes po ranu +15 stupnu ,  na studenou frontu jeste nezareagovala. Tohle byvala  drive  leckdy takova normalni letni teplota vody :)

5.zari. Odpoledni kratky, ale prudky dest (presneji receno dva deste, jeden kolem 14 00 a pak druhy, kratsi ale silnejsi v 17 00)  i se zahrmenim, takove byvaji jindy  jen v lete  :) Silna vlhkost pred tim destem

Korenov po desti, na horach zaprselo spis min

V podhuri byly oba ty deste silnejsi

Brod rano  6.zari

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dvakrat o vrazdeni. Predesilam, ze jsem zastancem  existence trestu smrti. Argument, ze se mohou stat justicni omyly - a byt tak popraven nevinny clovek - ma pro mne stejnou vahu, jako argument "meli bychom zakazat auta, nebot obcas nespravedlive zabijeji i zcela nevinne lidi"  Mimochodem, poznate  pri pohledu do tvare, ze dotycny je vrah? (Tedy driv, nez Vas media presvedci, ze zrovna tahle tvar, kterou Vam ukazuji je tvar vraha ci  jineho zlosyna.)  Nevim...  Mne na tomhle obrazku nize  sokuje spis to, co mimodek vypovida  o spolecnosti, pohledem na ty dalsi osoby.   Tenhle pan - cernoch - byl sestkrat od/souzen za stejnou vrazdu ctyr  lidi a  pokazde se odvolal. Nyni slavny soud  zjistil,  ze sestkrat v te predchozi  porote, co ho odsuzovala, meli prevahu -  belosi. Takze dotycny byl  nakonec osvobozen/jeho pripad odlozen...

Six times, prosecutors took Curtis Flowers, a Black Mississippi resident, to trial on the same murder case before mostly-white juries. And six times, the trials ended with convictions that were later reversed or with mistrials. But on Friday, two decades after prosecutors began pursuing murder charges against Mr. Flowers, they announced that they were dropping the case. In a memo seeking dismissal of the charges, prosecutors from the Mississippi attorney general’s office wrote that “it is in the interest of justice that the State will not seek an unprecedented seventh trial of Mr. Flowers.”

Dodatek v nedeli 6.9. A tohle fakt stoji za precteni  https://vlkovobloguje.wordpress.com/2020/09/06/tip-na-dobrou-knizku-vsechny-jejich-lzi-mimoradne-vtipna-i-alarmujici-zprava-o-soucasne-americe/#more-965624
-------------------------------------------------------------------------------
A tohle je tez pozoruhodny clanek, byt spis  "z opacneho soudku"  rekl bych. O zloduchovi z
mafianskeho statu  Slovensko. Priznam, ze kdyz jsem ho otviral vubec by mne nenapadlo, ze bude mit takove vyzneni   https://vlkovobloguje.wordpress.com/2020/09/04/hilsneriada-po-slovensku-aneb-kocner-a-zsuzsova-jsou-nevinni/
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Koukl jsem v podvecer  na hodinu do lesa v Jizerkach, houby uz zacinaji rust i tam. Jeste,  ze jsem si vzal igelitku a nuz. Vystavil jsem na ten zulovy balvan jen par  vetsich hribku :)

4.9.  Pohled na nocni a denni teploty

Na horach je zatim jeste - v 14 00 - mlha, tak jen par zkopirovanych obrazku a nadpisu z dnesnich  medii. Wir schaffen das - tohle vyroci bylo v poslednich dnech  zminovano v  mnoha mediich, hlavne tedy v tech "pokrokovych" . Tohle je wiki snimek z centra Berlina (pozn. MZ: nedaleka zelena linie U- bahn  ma jiz  nekolik desitek let prezdivku "Orient express" )

Z New York Times mi stale jeste chodi na mail upoutavky  jejich "vyznacnych" clanku. Kouknu na titulek a par klicovych slov v textu pod nim  (v 90% tam jsou pritomny - uz v titulku - textove retezce  jako Trump, Putin apod.)  a pak to se znechucenim hodim do kose

Pohled na ceskou versi takoveho "pokrokoveho" media, denikN, viz na obrazku nize. Naopak, velmi rozumne a se schopnosti videt dal dopredu, nez jeho oponenti a okopavaci kotniku  se o migraci, tak jako i o vetsine dalsich dulezitych  zahranicne politickych temat, vyjadruje uz pres 25 let  Vaclav Klaus  https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/vaclav-klaus-komentar-migrace-evropa-angela-merkelova.A200904_085818_domaci_wass

S Vysocinou jsou spojeni, at jiz predeslou karierou komunalniho  politika ci mistem rekreacniho pobytu, dva cesti politici -  priznivci, ohledne rozsirovani vzajemnych styku,  jak  pevninske tak i ostrovni Ciny. Kdo  z nich je skutecny, do budoucnosti vidici  statnik (byt treba jiz nevalne telesne konstituce)  a kdo spis jen  provincialni loutka (kterou takhle  nahoru shodou okolnosti katapultovaly - velkou vetsinou  naroda ignorovane - volby do "horni" komory) ktera si mysli,  ze odvazne vstupuje do vod zahranicni politiky - nechme na uvazeni kazdeho. Ceskou namorni flotilu zproneveril v 90. letech Viktor Kozeny  (nevim, kolik to bylo lodi,  tri nebo vic?)  takze na zahajeni namorniho utoku na pevninskou Cinu z ostrova Formosa  ceska armada rozhodne silu nema. Tak proc takovahle saskarna?

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------

3.9. vecer. Mozna tohle umel uz Tycho de Brahe, ba mozna uz i  nekdo od Aristotela ci stari Egyptane - ja to  rozhodne neumim. Spocitat (dnes se to asi dela pribliznym resenim pohybovych rovnic na pocitaci  zatimco Tycho de Brahe  jeste asi musel rucne extrapolovat sve podrobne, mnohalete zapisky,  nevim...) kdy v listopadu bude slunce presne v tehle poloze :)

3. zari.  Pohled na ranni a odpoledni teploty

Dalsi hezky den s dobrou odpoledni viditelnosti

Na Lyse budou opravovat nastupiste/vystupiste lanovky

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
U statistik by s rostouci velikosti zkoumaneho souboru bylo  zadouci  predpokladat, ze vypovidajici schopnost toho souboru bude vzrustat.  Tady to asi ale  moc neplati - metodiky sberu tech cisel, hustota provadenych testu atd. jsou v ruznych zemich tak odlisne - ze to je porad jen sled jakychsi hausnumer. Par zajimavosti se tam ale najde, napriklad poradi (celkoveho poctu onemocnelych) kolem 39. mista te hitparady: Oman, Belgie, Cina, Svedsko, zajimave, ze...  :) Jak jsem zde jiz uvedl, nic moc z tech statistik ale neplyne snad az na ten fakt, ze zavislost  sireni toho viru na pocasi je naprosto nejasna (co znamena "zima" v Brazilii, popr.  "pliskanice" v Kostarice nebo snad v Omanu? ;)  jedine, co se zda byt zrejme,  je - ze "colour skin matters" a taky,  ze ten virus nejradeji mluvi  spanelsky a dalsimi romanskymi jazyky

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Polska policie v Mlade Boleslavi/Jung Bunzlau  https://www.novinky.cz/domaci/clanek/mladou-boleslav-hlida-i-polska-policie-40335239  vybavil se mi pohled, ktery jsem mel pred par dny z auta pri dopolednim  prujezdu Tannwaldem. Trojice snedych mladiku se produciruje po chodniku v centru  mesta (davny vyrok  prazske spoluzacky me zeny  na adresu Tanvaldu: "Tam nemaji ani namesti, misto neho jen zatacku" jsem tady beztak uz nekdy citoval :)  Jsou obleceni v cernem tricku s napisem - nevim, zda jsem ho zachytil v  te rychlosti presne - "Pomocnik  prevence kriminality" :)
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
3.9. Zazitky z  dnesni cetby. Kriticke zamysleni na tema "priorit" soucasne zapadni zahranicni politiky  - soustredujici se, kdovi proc, uz tolik let  na "padoucha Putina, traviciho sve oponenty novicokem"- je zde   https://vlkovobloguje.wordpress.com/2020/09/03/pripad-navalny-plno-jednoduchych-otazekktere-nikdo-nehodla-odpovedet/  plus zaverecne slovo starsi, dnes jiz klasicke knihy Theo Sarrazina. Fakt to stoji za precteni, uryvky toho textu pretiskuji nize (& dodatek odpoledne, zprava z "tureckeho"webu: https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/v-nemeckem-solingenu-se-naslo-pet-mrtvych-deti-40335225)

Mým přáním však je, aby moji potomci ještě za 50, ba ještě za 100 let žili v Německu, v němž se lidé budou dorozumívat německy a kde se budou cítit jako Němci, v zemi, která si uchová svou kulturní a duchovní sílu a dále ji rozvine, v zemi obklopené otčinami Evropy. Toto je pro mne – prosím za prominutí – důležitější než otázka, zda hladina Severního moře v příštích 100 letech stoupne o 10 nebo 20 centimetrů. Jsem si jist, že i naši východní sousedé si přejí, aby i za 50, za 100 let zůstali Poláky, stejně jako Francouzi, Dánové, Holanďané nebo Češi mají odpovídající přání vůči svým národům a svým zemím. Jde o to, aby identita národů a států byla náležitě zachována a dále rozvíjena, byť přechody mezi nimi jsou plynulé: alemanští Švábové jsou v mnohém podobní německým Švýcarům, Alsasko nikdy nezapře své německé kořeny a také v Nice postřehneme, že kdysi tu byla Itálie. Architektonické styly a tvářnost měst koření hluboko ve společné kulturní tradici severních planin Evropy od Brugg až po Tallinn, někdejší Reval. Švýcarsko je obdivuhodným příkladem toho, jak po tisíciletí v bezprostředním sousedství mohou vedle sebe koexistovat rozdílné identity: v kantonu Wallis – na východě se mluví německy a na západě francouzsky – se za posledních 1000 let jazyková hranice jen nepatrně posouvala o krok dál a zase zpět: když sídlil biskup v Brigu, putovala na západ, když seděl v Siónu, putovala na východ. V půli cesty mezi Siónem a Brigem ležící město nazývali jednou Sierre a jednou Siders. K přeshraniční migraci docházelo v každé době. Mí předci z otcovy strany putovali přes Lyon do Ženevy a pak přes Basilej do Německa, kde se z nich nakonec stali Vestfálci. Mí předci ze strany matčiny se v roce 1920 jako rodina majitele gruntu z Pomořan v koridoru připadnuvším Polsku náhle stali takzvanými etnickými Němci a pozůstalá část z nich se v roce 1945 ocitla rovněž na území Vestfálska. Odsud se možná vydali na cestu jejich předkové už ve 12. století.Migrace bude existovat i v budoucnosti a nechť tomu tak je. Dynamičtí a zdatní lidé nechť mají v každé době možnost vyrazit na cesty a svůj chléb si obstarávat, kdekoli jim libo. Ať tak ale dělají jen za předpokladu, že se přizpůsobí kultuře země, jež je hostí, až nakonec, pokud se v zemi usadí natrvalo, s touto kulturou zcela splynou...

Přenesme se nejprve zpět do roku 1910. Německá říše se svými 65 miliony obyvatel je vedle Číny, Ruska, britské korunní kolonie Indie a Spojených států amerických i ve světovém měřítku velkou zemí a díky 1,4 milionu porodů ročně i zemí velmi mladou. Němčina je lingua franca ve střední, východní a severní Evropě. Více než polovina vědecké literatury na světě je publikována německy a o budoucích katastrofách první a druhé světové války nikdo nic netuší. Jednadvacetiletý Adolf Hitler se ve Vídni všelijak protlouká a živí příležitostnou prací, čtyřicetiletý Lenin snuje své plány na převrat u kavárenských stolků v Ženevě a jednatřicetiletý Josef Stalin svádí ženy v sibiřském vyhnanství v Solvycegodsku. Nepatrné náhodné historické odchylky – výstřel sarajevského atentátníka míjí cíl, poslíčka Hitlera zasáhne granát, německý generální štáb v roce 1917 nedopraví Lenina v zaplombovaném vagóně do Ruska – by bývaly stačily k tomu, aby k velkým katastrofám 20. století nedošlo. Možná by místo nich došlo k jiným, kdo ví. Bylo by proto bývalo tenkrát absurdní, zamýšlet se nad trendy budoucnosti? Je to absurdní dnes? Přirozeně že není. Veškeré technologické trendy, k nimž byly tehdy položeny základy a které byly tou dobou předvídatelné, působí i dnes. Historické zlomy, k nimž patří války a jiné katastrofy, však předvídat nelze.V roce 1910 byla evropská velkoměsta elektrifikována, kanalizační potrubí bylo položeno a každý dům měl pitnou vodu. V Berlíně i v jiných městech jezdilo metro a elektrické tramvaje. Každá firma a všechny zámožné domácnosti vlastnily telefon. Na obloze se objevila první letadla a na bolest hlavy byl aspirin. Na světě byl biograf a lákal masy obyvatelstva. Velkou politiku ještě řídil císař. V roce 1907 anektovalo Rakousko-Uhersko Hercegovinu a popudilo tím proti sobě Srbsko. Vletech 1911 až 1912 balkánská válka konečně vypudila až na jedno malé předmostí Osmanskou říši z Evropy.

Doba před 100 lety je nám zároveň vzdálená i blízká a nejinak je tomu s dobou 100 let před námi. Mnohé bude podléhat kontinuálnímu vývoji, jiné podlehne radikálnímu převratu: před 100 lety nemohl nikdo předvídat sedmdesátileté trvání komunismu, ale ani to, že po 70 letech mu bude učiněna přítrž. Člověk, který se zajímá o svůj původ a o dějiny svých potomků, prožívá úsek světových dějin, který sahá – vzhledem k jeho věku – 80 až 150 let do budoucnosti. To je také přibližný horizont jeho zájmu o budoucnost. Dnes nás zajímá světové klima. Mainstream klimatologických prognóz vychází z předpokladu, že teplota ve střední Evropě v příštích 100 letech stoupne o 2 až 4 stupně. Hladina Severního moře se do té doby zvýší o 10 až 20 centimetrů a život ve střední Evropě bude klimaticky příjemnější. Část z uspořených nákladů na otop bude však třeba investovat do stavby hrází. O Německu za 100 let není pochopitelně možné sestavit seriózní vědeckou prognózu. Nevíme, k jakým dojde válkám. Neznáme vynálezy, k nimž dosud nedošlo. Zcela spolehlivě se však lze vyslovit k přirozenému vývoji populace, pokud předpokládáme, že čistá reprodukční kvóta zůstane taková, jaká je už 40 let. Nicméně i tato kvóta je do jisté míry závislá na politice, stejně jako migrace a integrace.

Pohlédneme-li na strašlivé omyly, hlouposti a promarněné příležitosti evropské politiky za posledních 100 let, přinese nám to ponaučení: politika je podstatný jev a politická rozhodnutí mohou svět změnit k lepšímu, nebo k horšímu. Držíme osud našich dětí, vnuků a pravnuků a podmínky, v nichž budou žít, mnohem víc ve vlastních rukou, než se domníváme. Tento osud a tyto podmínky můžeme ale také zmařit. Politické katastrofy a vznik jedinečných technologií předvídat nelze, předpovědi politických rozhodnutí tím či oním směrem jsou však reálné.V obou následujících scénářích jsem popustil uzdu fantazii. Jsou vyhrocené, jsou to satiry, avšak nejsou nereálné. Popisují dvě z mnoha možných vývojových cest, jimiž se může ubírat Německo. Všechny elementy, jež se v nich vyskytují, jsou v naší přítomnosti obsaženy

------------------------------------------------------------------------------------------------------------

2.zari. Hezky, jiz spise podzimni den s dobrou viditelnosti a vyraznymi mraky. Pohled na teploty

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1.zari vecer. Nazorny pohled na aktualni vlhkost v 850 hPa

Vyrazne srazky za dnesni den ve vychodni polovine CR

Teploty  poslednich dnu smeruji jiz k podzimu

Dnes prselo silne na Morave, hlavne v okoli Jeseniku, Orlickych hor a v severni casi Vysociny, trochu i na hrebenech Krkonos a na Jizerce. Smerem do podhuri srazky rychle zanikaly 

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------

Dnes jdou deti do skoly.  Vzpominka -  sugestivni fotoreportaz - na  udalost starou presne 16 let. Muslimsti  "hrdinove"  (s jejich velitelem Basajevem prinesla rozhovor do Lidovek par let predtim i P. Prochazkova)  bojovnici "za svobodu"  proti "nevericim psum"  obsadili skolu v podkavkazskem Beslanu,  kam prislo slavnostne zahajit  zacatek skolniho roku 1100  zaku.  Vysledek akce - 330 mrtvych, z toho polovina deti  https://russian.rt.com/russia/foto/778916-beslan-terakt-zalozhniki-shkola-16-let

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Plus neco mirumilovnejsiho  ze soucasnosti. Proc tomu media delaji takovou reklamu? Budou media u toho  i za tech 9 let, az vsech  zminenych  5 deti ukonci svou skolni dochazku a "vstoupi do zivota"?   https://www.novinky.cz/domaci/clanek/do-skolnich-lavic-poprve-usedla-jedina-ceska-patercata-40334942 Matka paterčat zpravodaji ČTK řekla, že všechny děti se na zahájení výuky velmi těšily.  Fotografování ale rodina striktně odmítla s poukazem na soukromí dětí
---------------------------------------------------------------------------------------------
Skoda (opet poznamka MZ)  ze ceskoslovensky president Benes byl bezdetny. Dnes by byl nejaky jeho potomek vhodnym kandidatem pro velvyslance CR v Nemecku...  nebo aspon pro cesky konzulat v  Mnichove apod. Stejne je to drzost od Nemcu, davat lidi s takovymto  rodokmenem do diplomatickych (!)  sluzeb v zemich, ktere si Nemci chteli/chteji  totalne podrobit. Asi nejsou lidi = rozumej tezko  dodnes najit Nemce s nalezitou odbornou kvalifikaci, ktery by nemel nejakeho blizkeho predka nacistu, ci horliveho  ucastnika  nemecke vyhlazovaci valky na vychode  (pravdepodobne pritom s cetnymi "skalpy" tamnich  podlidi)  atd.   https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/novym-nemeckym-velvyslancem-v-polsku-je-syn-pobocnika-z-hitlerova-bunkru-40334970 koukam, ze ne vsechny diplomove prace z humanitnich ved musi byt spatne resp. maji podivne  zvolena temata,  plati to  i pro (pred cca 10 lety "vehlasnou" pro podvody s udelovanim titulu)  zapadoceskou universitu  https://dspace5.zcu.cz/bitstream/11025/24671/1/DP_Zlesa.pdf
------------------------------------------------------------------------------------------
Chudacek nemocny, byl na psychiatrii. Odkud je chlapecek - to napisi  ale odkud je tento "ulice mest obohacujici" element se my xenofobove musime jen -  jisteze chybne, jako vzdy, nespravedlive a s predsudecnou nenavisti - domyslet  https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/muz-v-mnichove-vytrhl-dite-rodicum-a-skocil-s-nim-pod-auto-40335016
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pozoruhodna nehoda, pry se stastnym koncem. Temito misty  jezdim velmi casto :)

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------
Znamy, mnohokrat parafrazovany vyrok Johna Kennedyho v roce 1961 v Zapadnim Berline, zkusil jsem to ted - aktualizovane - prelozit do cinstiny: "Vyskocil na Taiwanu". "Jsem Taiwanec". Atd. Pro srovnani - nevim proc mne ta blbost zrovna napadla - jsem si vzpomnel, jak kolega David P. nekdy zacatkem 80. let si laskyplne dobiral sveho anglickeho hosta na fakulte. Naucil ho zpameti odrikavat vyrok: "Jsem blbec - ale devizovy cizinec". Tak jsem to ted vsechno  zkusil prohnat  pres google translate  ale v tech cinskych znacich se nevyznam, je to na mne prilis rafinovane

Dolar. Gros. Koruna. Juan.

Vyskocil na Taiwanu

Tohle je z tech retezcu, co jsem google postupne dal k prekladu  nejkratsi: Vyskocil

Jsem Taiwanec

Jsem ....

Ke koronaviru.  Chvala Svedska https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Deset-vedeckych-magazinu-a-sest-medii-ho-odmitlo-zverejnit-Dopis-svedskeho-epidemiologa-k-novemu-koronaviru-Zde-na-PL-635575   a o rouskach - tomuto tematu se nekdy budu venovat podrobneji, je dost casu. Rousky asi hned tak nezmizi  https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/politika/vlastimil-vondruska-rouska-cti-netrati/
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Co kdo u nas  opravdu chtel v roce 1968 a 1989 - na to se radeji dnes neptejme, nebo nas okriknou. V nejlepsim pripade slovy, ze jsme se roku 1968 a 1989 nestacili vyvinout k takovemu sebepoznani,  abychom opravdu vedeli, co vlastne chceme... Tohle  nam pomalu chapajicim   musely vysvetlit - co jsme opravdu tehdy  chteli resp. dnes chceme - musely  media a politici vysvetlit az o neco pozdeji, pocinaje prvnimi mesici roku 1990.  Tady v tom clanku od "kryptokomunisty",  chartisty Schneidera je ta vyse uvedena otazka zminena zretelne   https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/politika/jan-schneider-proc-petricek-fabuluje/