Právě před 640/370 lety

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Prave-pred-640-lety-Zemrel-nejvetsi-z-Cechu-a-zeme-upadla-do-nejistoty-Co-se-delo-kolem-smrti-Karla-IV-561285 Císař a král Karel zemřel 29. listopadu 1378 tři hodiny po západu slunce na Pražském hradě. Češi a s nimi i celá Evropa ztratili tehdy nejsilnějšího, nejvlivnějšího a nejvzdělanějšího vládce  Karel IV. trpěl dnou. Tímto onemocněním trpělo tehdy mnoho šlechticů, protože popíjeli víno anebo alkoholickou medovinu a jedli obrovské množství masa. Šlechtic mohl mít denní spotřebu potravy kolem šesti tisíc kalorií. A pozor, nebyli to žádní tlusťoši! Život byl totiž tenkrát dost fyzicky namáhavý, takže pánové ty kalorie většinou bez problémů spálili. Všude jezdili na koních, pořád se chodilo po schodech nahoru a dolů, nebyly přece žádné výtahy, a urození dost často lovili v lesích. To maso, které s chutí pojídali, mohla být i zvěřina, kterou si sami ulovili. Ale na druhé straně – chudí lidé měli čerstvé maso třeba jen šestkrát a solené dvanáctkrát do roka...  Karel byl na tom až do smrti po duševní stránce dobře. Nicméně po fyzické už to bylo horší. Zamlada se zúčastnil mnoha bojů, byl to výborný, velice silný a odvážný rytíř, nevyhýbal se nebezpečí, velice si důvěřoval, takže měl za sebou i jistý počet lehčích i těžších zranění... Jeho zdraví bylo už pak celkem podlomené. Je ale třeba částečně vyvrátit věčně opakovanou legendu o tom, že se tehdy lidé dožívali mnohem nižšího věku než dnes. Polovina jich sice zemřela už v dětství, kojenecká úmrtnost byla tenkrát obrovská, jenže ti odolní, kteří se dožili reprodukčního věku, měli šanci na celkem požehnané stáří, pokud na ně nesáhla epidemie nebo nějaké zranění

A jine dnesni zajimave vyroci http://neviditelnypes.lidovky.cz/praha-vytesnene-vyroci-0va-/p_spolecnost.aspx?c=A181128_175055_p_spolecnost_wag  Před tři sta sedmdesáti lety, v polovině třicátého roku třicetileté války byli už všichni unavení a vyčerpaní, nikomu se nechtělo bojovat a blížilo se jednání o míru. Jen generál Königsmarck ještě na poslední chvíli nařídil noční pochody a tajně se přesunul k Praze, aby dobytím města zlepšil vyjednávací postavení své královny a aby pro ni získal poklady, horlivě sepsané pobělohorskými emigranty. Malou Stranu a Hradčany obsadil překvapivým útokem, ale na Staré Město se nedostal. Měšťané se seskupili do vojenských oddílů, studenti vytvořili Akademickou legii a pod velením vojenského velitele Prahy, johanitského velkopřevora Rudolfa Colloreda a jezuitského kněze Jiřího Plachého tři měsíce bránili město, odráželi útoky, hasili požáry a jak mohli, snižovali stavy švédského vojska... a zatím Učitel národů, českobratrský biskup Jan Ámos Komenský se kdesi u všech čertů modlil za zdar švédských zbraní. Po letech císař přidal do staroměstského znaku obrněnou paži s mečem a na Staroměstském náměstí postavil Vítězné Panně děkovný sloup