20190315

Opet bezi kamera v Navarove. Aktualni  prutok kolem 11 kubiku/sec. Vetsina vody dole v Jizere  v Brode (aktualne  kolem 50 kubiku/sec) je z  rozvodnenych potoku podhuri, na horach jsou stavy vodnich toku zatim nevysoke



Update  na tema  dnesniho  pocasi. 15. brezna 2019.   Na hrebenech Krkonos napadlo hodne noveho snehu. Nasnezilo dost i na Jizerce - i tam je ted asi nejvic (mereno vodnim obsahem) snehu v teto zime -  a jinde v polohach nad 800  m n m,  postupne  behem vecera a noci  nad  600 m n m. Dnes se opet oteplovalo


Rano a dopoledne  na Jizerce






Jizera v Brode ma uz kolem 60 kubiku/sec,  je to hlavne voda z nocniho  deste  z blizkeho podhuri, novy snih na horach zatim moc netaje. Ranni snimky stavidel



Po zapnuti elektrarny. Cervena barva  vody je z Olesky, ta  mela v noci prutok skoro 20 kubiku/sec




Bedřichov7771473
Rozmezí993174
Desná-Souš7721880
Labská bouda131525255
Dolní Dvůr875102
Luční bouda1413232
Pec pod Sněžkou816092
Sněžka1603229

---------------------------------------------------------------------------------------------------
Update 15. brezna  poledne. Tak se podivejme, jak tento "motorkarsky zajezd" (tanky se objevily az pozdeji  a redaktor Novinek tou zminkou  zrejme chtel evokovat spis rok 1968... motorky a sajdkary jedouci snehovou breckou byly vzdy v  poslednich  70 letech vizualnim symbolem tohoto dne)  nejtragictejsi datum ceskych narodnich dejin pojaly dva nejctenejsi listy
https://www.novinky.cz/veda-skoly/499750-pred-80-lety-se-zpecetilo-nejtemnejsi-obdobi-nasich-dejin-naciste-obsadili-zbytek-ceskoslovenska.html a
https://www.idnes.cz/ceske-budejovice/zpravy/okupace-1939-brezen-ceske-budejovice-dobovy-tisk-nemecka-armada.A190315_102027_budejovice-zpravy_khr
Netreba dodavat ze po par hodinach v obou pripadech slo jiz o zpravy vicemene neviditelne, zasunute  hluboko v privalu  novejsich "dulezitych" zprav.  Tenhle regionalni clanek https://jablonecky.denik.cz/z-regionu/brezen-1939-liberec-jasal-v-turnove-se-zrodil-hrdina-20190315.html zase predpoklada, ze ctenar o tehle davne historii (tedy o cemkoliv predchazejicimu dnesni dobe)  nic nevi a je mu nutno pripomenout/objasnit i ty nejzakladnejsi skutecnosti. Vecny a informativni (jako obvykle) clanek je  zde https://vlkovobloguje.wordpress.com/2019/03/15/osm-desitek-od-padu-do-pekla/#more-955425 Ano,  je  to, NAŠTĚSTÍ, už  osm desítek let,  kdy  český národ  stál  jenom malý  krůček od  pádu do věčného  zapomnění. Scházelo málo – 12 kilometrů v  Moskvě, 200  metrů ve  Stalingradu, poslední obranná  linie u  Kurska ... a  svět  by byl býval úplně jiný
------------------------------------------------------------------------------------------
Koukneme  jeste  na par uryvku z "mainstreamu" : 

Před 80 lety se zpečetilo nejtemnější období našich dějin. Nacisté obsadili zbytek Československa

Tanky jsou tu...

Byla vánice a němečtí vojáci vařili eintopf, líčí pamětníci březen 1939
  11:37
Před 80 lety obsadila nejen jižní Čechy německá armáda. Do cesty se jí postavilo pouze počasí. Jak okupaci popisují pamětníci a dobový tisk? Lidé nakupovali mouku a trvanlivé potraviny...  Přijíždějící motorky zapadávaly do sněhu, později vojáci roztopili u kapličky pod kotlem a zvali místní na eintopf. Tak viděli 15. března 1939 příslušníky wehrmachtu někteří pamětníci. Podobný vpád přitom ještě před čtrnácti dny čekal málokdo... „K nám do Březí se prokousala kolona od Nové Vsi až v deset dopoledne. Jako předvoj jely motorky se sajdkárami. Zapadaly do závějí, někteří sousedi jim pomáhali. Takový už je na vesnici zvyk. Pomáhat jeden druhému. Byli to okupanti, ale jako obyčejní vojáci jen plnili rozkaz. V poledne roztopili u kapličky pod kotlem a zvali nás na eintopf, polévku, ve které plavaly brambory, fazole, zelenina a buřty. Lidi nereagovali. Stáli jako opaření. Někdo pronesl, že alespoň přivezou práci a pořádek...„Dnes si už vybavuji jen tmavé německé uniformy. Jako černé stíny ztrácející se v chumelenici. A pak nákupní horečku. Maminka nakupovala mouku, cukr, trvanlivé potraviny a balíčky dávala na skříně. Všichni se tak zásobovali,“ vybavuje si devětaosmdesátiletá žena, jejíž rodina se během války přestěhovala do Českých Budějovic.

Jezděte vpravo, znělo z rozhlasu

Zatímco ještě v den vpádu vojsk se zabývají jihočeské deníky běžnými náměty, další čísla jsou už jako z jiného světa. Noviny otevírají úvodní stránky portrétem Adolfa Hitlera a titulky: Začíná nová kapitola v historii našeho národa...  Laskavě se tvářící redakční glosa vytištěná v Jihočeských listech 16. března vyznívá skoro cynicky: „Život a vzhled Českých Budějovic příchodem okupačního vojska se změnil velmi podstatně. Na budovách státních úřadů vlaje hákový kříž, stejně jako na radnici a na domech příslušníků německé národnosti. Na budějovických ulicích se jezdí vpravo. Lidé potkávají muže v uniformách. Zpestřily se novými uniformami - uniformami německé státní policie, příslušníků SA a řadového vojska, kteří našli ubytování jednak v kasárnách a v některých školách, jež pro ně byly uvolněny. České obyvatelstvo se chová klidně a k příchozím vlídně. Rovněž příslušníci německé branné moci necítí se tu nesví. Mohou marku, která platí 10 K, utratit v buffetu, zdejších kavárnách a restauracích…“  
Některé výrazy, jako okupanti, použil přitom autor glosy naposled. Oficiálně jsou obyvatelé protektorátu pod německou ochranou. Mezi drobnými zprávami se objevují i takové, že některé kavárenské podniky se opatřily vývěskami: Die Juden nicht erwünscht - židé nejsou vítáni. Uposlechněte pokynů německých vojáků, nošení trikolóry se zakazuje, píše se v Jihočeské jednotě

Ctvrtek 14. brezna  vecer: 

Aspon ze ty regionalni noviny si vcas dokazaly vzpomenout  https://www.turnovskovakci.cz/foto-tydne/80/ v centralnich novinach to zitra asi bude take, ale na urovni beznych zprav Cerne kroniky.(Zatimco medialni  kanonada napr. k vyroci 21. srpna 1968 ci 17.listopadu 1989  - ne 1939! - zacinala samozrejme nejmene mesic pred danym datem...) Temer jiste ne  jako pripominka jednoho z nejdulezitejsich dat   tisicilete existence ceskeho statu. (Vyjimku tvori Lidove noviny, ty mely letos  k breznu 1939 cely serial, coz je chvalyhodny pocin.)


Tady jsou dalsi informace a  hlavne fotografie  z Pojizeri pred 80 lety https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/okupace-turnov-wehrmacht-zima-snih-1939.A190315_112944_liberec-zpravy_jape Pojizerské listy Němcům po okupaci psaly: „Říšští vojáci mezi námi zdomácněli, cítí se dobře, líbí se jim náš kraj. Až se vrátí domů, budou všude vypravovat o přátelské povaze Čechů.“
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
A koukneme take  k bratiam Slovakom, tech se tyka hlavne datum 14. brezna 1939. Deni tohoto dne (a dnu predchozich)  bylo velmi dulezitou "ouverturou" k ceskemu  15. breznui
https://zurnal.pravda.sk/neznama-historia/clanok/505013-marec-1939-samostatni-z-vole-adolfa-hitlera/
Čo sa vlastne stalo pred 80 rokmi? V stručnosti: Jozef Tiso sa v to chladné utorkové ráno 14. marca 1939 vrátil z jednodňovej návštevy Berlína, kde ho pozval Hitler. V sprievode Ferdinanda Ďurčanského sa tam stretol najprv s ministrom zahraničných vecí Ribbentropom a vzápätí ho prijal sám ríšsky kancelár. Tiso bol v tom čase len poslancom Slovenského snemu (a predsedom ľudovej strany), ústredná pražská vláda ho pred niekoľkými dňami zbavila funkcie predsedu autonómnej vlády, ale cestou do novej siene ríšskeho kancelárstva mu vzdala poctu čestná rota. Na Tisa to urobilo hlboký dojem, po návrate o tom opakovane rozprával na schôdzke predsedníctva strany i pred poslancami v sneme: "V Berlíne som bol slávnostne a oficiálne prijatý so všetkými poctami suverénnej hlave slobodného štátu,“ prízvukoval (v sneme si za tieto slová vyslúžil Tiso potlesk).

Treba sa rozhodnúť bleskovo

Čo oznámil Hitler Tisovi a načo si ho vlastne zavolal do Berlína? Podľa Tisa sa chcel, po prvé, posťažovať na Čechov, aký je z nich sklamaný. Naďalej "odstrkujú“ Nemcov a Nemci "si to nedajú ľúbiť“. "Česi ohrozujú pokoj a poriadok doma a tým je aj Európa ohrozená,“ citoval Tiso Hitlera, "a on nedovolí ohrozovať pokoj Európy.“ Česi sa od Mníchova (keď prišli o Sudety) nepolepšili a on, Hitler, vyrieši český problém tak či onak. Ale so slovenským národom nechce zaobchádzať rovnako ako s českým…
"Potom mi prečítal pán ríšsky kancelár správu,“ pokračoval Tiso, "že Maďari sa usilujú obsadiť po tieto dni slovenské územie. A proti tomu sa treba osvedčiť, ale ,blitzschnell' (bleskovo).“
"Niet času na vyčkávanie, nie dni, ale hodiny rozhodujú,“ pokračoval Hitler podľa Tisa, "a preto riešime a rozriešime otázku tak, ako nemecký záujem v Európe vyžaduje. Nebudem si viac voči nikomu a kvôli nikomu znepriateľovať druhých, budem si brániť svojich, podľa princípu Volkstum. Ale kto podľa svojho charakteru chce žiť, ten padá do ochrany tohto princípu. O tom sa máte rozhodnúť, ako som povedal blitzschnell“... Čo tým chcel Hitler povedať? Najbližším spolustraníkom to Tiso naznačil zreteľnejšie: Hitler bol ochotný prevziať ochranu nad slovenským štátom, aby sa nenaplnili ašpirácie susedov, ktorí číhajú na slovenské územie, ale Slováci musia dať bleskovo najavo, že sa chcú osamostatniť, odtrhnúť od Čechov
Viacerí historici predpokladajú, že keby Praha požiadavky autonómie zo Žiliny odmietla, tak ľudáci presadia úplne odtrhnutie Slovenska. V takom prípade boli ústredné štátne orgány – podľa dochovaných archívnych materiálov – pripravené zasiahnuť. Čo by asi nasledovalo, možno si len domýšľať. Praha však pristúpila na podmienky a už 7. októbra vymenovala autonómnu vládu na čele s Tisom na základe návrhu slovenskej strany.
"Najhoršie mraky, ktoré ležali nad našou nešťastnou krajinou v týchto dňoch, sa rozptýlili,“ komentovali vtedy udalosť s neskrývanou úľavou Lidové noviny. "Bola to obava, že slovenský autonomizmus stane sa pod vplyvom katastrofálnych zmien separatizmom. Slováci však nepodľahli lákavým zvodom začleniť sa do iného rámca než československého.“
Ale uplynulo päť mesiacov a prízrak odtrhnutia Slovenska pociťovala Praha ešte väčšmi. Po tom, čo sa dozvedela o tajnom vyjednávaní slovenskej delegácie v Berlíne koncom februára 1939, zapochybovala aj o Tisovej lojalite. Nekryje náhodou separatistov? Predseda centrálnej vlády Rudolf Beran ho označil dokonca za separatistu. A uveril správam o chystanom pronemeckom prevrate v Bratislave. Praha tentoraz zasiahla silou preventívne a využila na to tzv. Homolov puč. V noci z 9. na 10. marca začali Slovensko obsadzovať české bezpečnostné jednotky. Zatkli okolo 250 ľudáckych radikálov, vrátane Tuku a Macha, Ďurčanskému sa podarilo utiecť do Viedne.
Zosadený Tiso sa uchýlil najprv do kláštora v Bratislave, neskôr odcestoval do Bánoviec, aby tam počkal na ďalší vývoj situácie. Sidor iba neochotne, pod tlakom vedenia HSĽS a na veľké naliehanie Háchu i Berana, súhlasil s tým, že dočasne sa ujme samosprávy na Slovensku, ale pod podmienkou, že Praha okamžite prepustí väznených radikálov a prestane sa starať do výkonu štátnej moci na Slovensku. Praha pochopila, že prestrelila a Sidorovi vyhovela.
Plánom nacistického Nemecka však konsolidácia situácie v ČSR nevyhovovala. "Berlín potom robil všetko pre to, aby si mohol vyfabrikovať dôkazy o vnútorných nepokojoch v štáte,“ približuje Michal Schvarc z Historického ústavu SAV, "a odôvodnil tak svoj zásah v Čechách a na Morave ako akciu, ktorá mala prispieť k znovuzískaniu stability v nepokojnom stredoeurópskom regióne.“
Hitler zároveň hral s maďarskou a poľskou kartou, aby Slovákov dokopal k vyhláseniu samostatnosti. Svedčí o tom aj Hitlerom zinscenovaná scénka so správou o pohybe maďarských vojsk pri slovenských hraniciach. Strašil: ak sa neodtrhnete od Prahy, zhltne vás Maďarsko a Poľsko. Ribbentrop a Keitel vraj boli nespokojní s tým, že Tiso nevyhlásil samostatnosť Slovenska už z Berlína a ponechal to na rozhodnutie snemu.
Joseph Goebbels však o výsledku nepochyboval a pre Tisov postup mal pochopenie. "Žiadna revolúcia, všetko musí byť ústavné a s odkrytými kartami,“ zapísal si nacistický šéf propagandy do denníka po tom, čo sa zastavil u Hitlera po inštrukcie. Na pláne vojenského obsadenia Čiech a Moravy sa nič nemenilo, dozvedel sa. Operácia potrvá päť dní s tým, že už prvý deň budú vojaci wehrmachtu v Prahe. Ešte predpoludním zvolal Goebbels vybraných zástupcov tlače, aby ich zoznámil so situáciou. "Nariaďujeme, aby sa označenie Československo naďalej nepoužívalo,“ povedal. "Budeme hovoriť o území Čiech a Moravy ako o starobylých nemeckých teritóriách.“

Po piatich minútach dal najprv slovo premiérovi Sidorovi. Ten len stručne zrekapituloval udalosti tých troch dní, keď vládol a vzápätí – podal demisiu. Potom sa ujal slova Tiso a nemusel nikoho presviedčať, stačilo trikrát zopakovať Hitlerov odkaz ohľadne odtrhnutia Slovenska od Prahy: Musí to byť "blitzschnell“, "blitzschnell“, "blitzschnell“!
Po Tisovom prejave o 11.45 hod. nasledovala 15-minútová prestávka a po nej dal predseda snemu Martin Sokol bez akejkoľvek rozpravy hlasovať: "Kto súhlasí s tým, aby bol vyhlásený samostatný Slovenský štát, nech vstane.“

Hlasovalo sa teda povstaním. Všetkých 57 prítomných poslancov vstalo, nevynímajúc poslancov bývalých celoštátnych strán (s ústredím v Prahe) a vrátane poslancov evanjelického vierovyznania. Ktorýsi poslanec zanôtil hymnickú pieseň Hej, Slováci! Ostatní opäť vstali a spievali: "Hrom a peklo, márne vaše proti nám sú vzteky!“
Nasledovala ďalšia 15-minútová prestávka, po ktorej sa zasadalo opäť verejne. Snem schválil zákon, ktorým sa pretvoril na zákonodarný orgán. Jeho predsedníctvo potom vymenovalo vládu na čele s Tisom, podpredsedom Tukom, ministrom vnútra Sidorom a ministrom zahraničia Ďurčanským, ktorá až do prijatia ústavy prebrala všetku výkonnú moc v Slovenskom štáte. Tým sa zasadnutie skončilo.
O pol druha hodiny vystúpil v rozhlase Šaňo Mach, vtedajší šéf úradu propagandyaby a oznámil verejnosti novinu: "Čo sa dnes v utorok cez poludnie na historickej bratislavskej pôde stalo, bolo nutnosťou… Išlo o to, alebo zachrániť náš národný život, alebo zahynúť.“ Táto veta prešla do slovenskej mytológie, stala sa nadlho raison d'être vzniku prvej, nedemokratickej Slovenskej republiky a stúpenci Tisovho režimu ju dodnes používajú ako hlavný argument.
Ale vráťme sa znovu o 80 rokov späť. Ako prvé uznalo Slovenský štát nacistické Nemecko. Jeho generálny konzul v Bratislave Ernst von Druffel dostal o tom pokyny od Ribbentropa hneď po zasadnutí snemu 14. marca. Mal tlmočiť pozvanie pre slovenskú vládu na rokovanie o ochrannej zmluve. Tiso vzápätí poďakoval za pozvanie a sľúbil vyslať delegáciu na toto rokovanie. Zároveň požiadal Berlín, aby jednotky wehrmachtu, pripravené za Petržalkou, neprechádzali na Moravu cez Bratislavu. Pri moste cez Dunaj sa totiž zhromaždil niekoľkotisícový dav tunajších Nemcov, aby ich vítal a žiadal o pričlenenie mesta k nemeckej ríši
----------------------------------------------------------------------------
Vážení čitatelia, pod týmto článkom sme neumožnili diskusiu.
Obsah článku a skúsenosti s administráciou debát nám dávajú predpoklad, že aj na tomto mieste by pribúdali prevažne príspevky, ktoré by boli v rozpore s pravidlami debaty aj dobrými mravmi.

Ďakujeme za pochopenie a tešíme sa na slušné debaty pod inými článkami
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

A jeste uplne na zaver k vyroci roku 1939, strucna lec obsazna poznamka Vaclava Zaka v Aktualne.cz

"Pane doktore (Radkine Honzaku)  velmi se mýlíte. Před 80 lety měla Francie spojeneckou smlouvu se Sovětským svazem a Velká Británie smlouvu s FranciÍ. Když Sovětský svaz nepozvali na mnichovskou konferenci, pochopil to Stalin tak, že jeho spojenci zaujali pozici nezúčastněného pozorovatele a otevřeli Hitlerovi cestu na východ. Ani vznik Protektorátu na Stalinově snaze dál jednat s Francii a Anglii o obraně Polska nic nezměnil. Chtěl s nimi dohodnout podrobnosti, jak společně zabránit Hitlerovi v útoku na Polsko a tudíž také na sebe. Francie a zejména Velká Británie se však nechtěla zavázat bojovat se SSSR na obraně Polska. Polsko odmítalo jakýkoliv vstup Rudé armády na své území. Když na rozhodující jednání v Leningradě poslala Británie subalterní úředníky Ministerstva zahraničí lodí, Stalin pochopil, že s ním spojenci vážně jednat nechtějí. Nehnuli prstem, aby Polsku dodali zbraně, nechtěli spolupracovat. Protože měl z Hitlera strach, a zejména se bál války na dvou frontách s Německem a Japonskem, rozhodl se, že jím mnichovskou figuru vrátí. To byl pakt Ribbentrop-Molotov, tady zase Stalin zaujal pozici nezúčastněného pozorovatele a díval se jak si Hitler vyřizuje účty se Západem. Doporučuji ceněnou monografii profesora Stevena Kotkina o Stalinovi s podtitulem Čekání na Hitlera. Zároveň sám obnovoval hranice carské říše a připravoval si předpolí na střet. Neexistuje seriózní historik, který by zastával tezi, že Stalin a Hitler měli v úmyslu spolupracovat. Ta žije jenom v představách primitivního českého antikomunismu. Obávám se, že byste neměl jiné kárat z neznalosti dějin. Působí to dost komicky.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Poznámka vydržela na webu asi 20 minut, pak byla označena jako spam




Comments

Popular posts from this blog

Kozákov 201901/19/27/29

Požár na Labské louce