20200819-23
24. srpna. Vychod slunce na Kamenci vlevo od Lucni hory - po minute. Vychody slunce v dalsich dnech uz budou muset byt snimany druhou kamerou, nez slunce definitivne za mesic utece i z tohoto zaberu :)
Rano uz bylo pomerne chladne. Leto v Podkrkonosi - a koupani v Jizere urcite - uz konci
23. srpna. Aktualni pohled na soutok Jizery s Kamenici na PodSpalove, proti me tamni posledni fotonavsteve voda opet poklesla na Q_355. Stavil jsem se v mistni hospode na obed a pivo. Nepromazane album vsech snimku je zde
Uplynulo 30 let od srazky vlaku u Podspalova na moste pres Kamenici. Bylo to v sobotu 25. srpna 1990 - par minut po jedne hodine odpoledne. Teply pozdne letni den, jako letos
Mnozí zahynuli při nárazu, další zabily plameny. Několika lidem se podařilo z vlaku vyskočit rozbitým oknem, ale pád do hlubin odnesli zraněním a několik z nich i smrtí. Skok z výšky byl v ten okamžik snesitelnější, než ohnivé plameny
Kamenice je oblibenou jarni rekou vodaku, tento snimek zpod mostu jsem udelal v davnoveku (nekdy v polovine 80. let) panoramatickym pristrojem Gorizont
Perej Jizery u Paraplicka
--------------------------------------------------------------------------------------------------
23.8. Kdyz pisete o globalnim oteplovani, katastrofickem mizeni ledovcu atd. musite vypnout mozek aby ctenar nebyl prekvapen, ze to hlaseni, nebo tedy aspon titulek, vyznelo jeste hloupeji, nez se cekalo... https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/gronsky-ledovec-taje-rychleji-nez-se-cekalo-40334157 Grónsko loni přišlo o rekordní množství své ledové pokrývky, ukazuje studie. Roztálo 532 gigatun ledu (532 miliard tun), zhruba 66 tun na každého obyvatele planety... Tání ledu v Grónsku je obzvlášť znepokojivé, protože stará ledová pokrývka ostrova obsahuje dost vody na to, aby zvedla hladiny oceánů o šest metrů, pokud by všechna roztála.Studie znovu dokládá, že ledový krunýř Grónska taje rychleji, než by se dalo očekávat. Jiná studie minulý týden ukázala, že ledový příkrov v Grónsku se ztenčil natolik, že jeho ztrátu již nepůjde zastavit, i kdyby se světu podařilo výrazně snížit emise způsobující globální oteplování
----------------------------------------------------------------------------------------
Koukneme radeji na aktualni pocasi na gronskem vychodnim pobrezi :)
500 km^3 se zda hodne, porovname li to s ceskymi rybniky ale z hlediska svetoveho oceanu je to plivnuti, neco pres 1 mm. Pozn. Kolik tun vody na kazdeho obyvatele planety je v ve svetovem oceanu? To byste byli mozna prekvapeni, jak ohromne cislo to je. (Uz mate odpoved? Netreba klikat na wikipedii staci to cislo 66 tun vynasobit 5 miliony, nebot 5 km je prumerna hloubka oceanu, Trochu jsem to zaokrouhlil nahoru, ale kolem 200 milionu tun - na osobu - to zrejme bude :) Duvod k znepokojeni mozna za 500 let - pokud vetsina tech budoucich roku bude stejne rekordnich, jako ten lonsky - ale ne takovych, jakym byl rok predlonsky ci predpredlonsky. Ten udaj - jediny dulezity - totiz o kolik se zvednula v dusledku teto udalosti hladina svetoveho oceanu se v clanku pochopitelne nedoctete (poznamenejme ale, ze uvnitr toho clanku najdeme i rozumne znejici vety -asi z te puvodni zpravy, nez ji zestrucnili a zpizdili redaktori- jako "V předchozím dvouletém období se úbytek ledu na největším ostrově světa zpomalil díky chladnějším létům a vydatnějším sněhovým srážkám v západním Grónsku během roku 2018. Loni však na území, které je autonomní součástí Dánska, vál teplý vzduch z nižších zeměpisných šířek" )
---------------------------------------------------------------------------------------
Nespokojenost s demokracií dosáhla vrcholu. Jsem velmi skepticky k takovymto sociologickym vyzkumum, i kdyz pochazeji z tech jakoby nejprestiznejsich universit. Zkoumat, jak "typicky" obcan smysli o "demokracii" ci obecneji o "nejlepsich zpusobech rizeni statu" v promene casu, tahat z neho duverne informace o jeho sexualnich touhach nebo treba i jen "peclive merit", jak zapusobil nejaky novy lecebny pripravek s neprilis jasnymi ucinky - to jsou priklady osemetnych temat, kde toho sebevice "sofistikovanymi" metodami obvykle stejne moc nezjistite. (Na rozdil od statistik "spotrebniho kose" a podobnych banalit.) Ale jako tema k filosofickemu rozjimani to jiste zajimave je :) K te politice a demokracii. Pamatujete jeste dobu, kdy se vlady v CSFR cerstve ujalo "Obcanske" forum? Co touto pripominkou chci sdelit, v souvislosti s vyse nadhozenou otazkou? Toto: Tak jako pro vyvoj statu je dlouhodobe zhoubne, vede li ho jedina politicka sila bez silnych (aspon potencialnich) protialternativ - at jiz je to vedouci role komunisticke strany, "obcanskeho" fora (tedy "havlismu" v one dobe euforie tesne po padu "komunismu") ci toho dnesniho "zeleneho" "korektniho" liberalismu, ktery tez nepripousti alternativ - stejny princip plati i celosvetove. Soupereni spolecenskych systemu "kapitalismus" versus "socialismus" vedlo postupne v prubehu 20. stoleti k podstatne kultivaci a zlidsteni kapitalismu (efekt, ktery to soupereni melo uvnitr sovetskeho bloku nehodnotim, nebot tento blok zanikl a porazeny protivnik jiz nikoho nezajima, toho staci uz jen trvale dehonestovat) a zanik toho soupereni po roce 1990 vedl k rychlemu upadku vitezneho systemu - kteryzto upadek ted na Zapade vnimame tak ostre. Pokrok proste je vzdy a na vsech urovnich podnecovan protiklady a efektivnim bojem s tim, co nas ohrozuje. Prusvih muze byt ted v tom, ze "Zapad" zadnou efektivni strategii proti rustu "asijskeho totalitarismu" nema
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------
22.8. Jen kratky a slaby podvecerni destik (v predpovedi bylo tradicne varovani pred zaplavenymi podjezdy, sklepy a garazemi :) na vytvoreni duhy ale stacil
Par dalsich dnesnich snimku: Omokly asfalt na Jizerce
K veceru opet dobra viditelnost, podhuri vzadu na tomto snimku byva malokdy videt v detailech
Na hrebenech Krkonos a v Jizerkach nezaprselo skoro vubec (0.5 mm v prumeru) min jak v podhuri
22.8. Noc z 21. na 22. srpna byla na mnoha mistech nejteplejsi v tomto roce
Pohled na teploty poslednich dvou mesicu
Rok se deli, jak znamo, na tri (resp. ctyri) rocni obdobi :) Doba svetla 21.4 - 21.8 doba tmy 21.10 - 21.2 a (dve) prechodna obdobi. S urcitym posunem v case (cca o 20 dni) lze to prvni obdobi nazvat "letem" a to druhe "zimou". Dvoumesicni casti prechodneho obdobi se obvykle nazyvaji "jaro" a "podzim". (Podzimy v poslednich letech ba desetiletich byly casto velmi dlouhe v meteorologickem smyslu, trvaly nekdy az pulrok, od konce zari do zacatku brezna :) zato jara byla naopak v tomto tisicileti typicky velmi kratka a videli jsme casto i temer primy prechod zimy do leta.) Ve stredomori ale i na jizni Morave je to jinak ale treba v Podkrkonosi uz plati, ze na to, aby den po 21.srpnu byl opravdu horky - slunce uz je slabsi a noci docela dlouhe - uz musi nastat velmi mimoradne (v poslednich 7 letech tedy ne az tak mimoradne) podminky. Jeste dodejme ze casova jednotka "mesic" ma vyznam v ekonomice (a snad take v astrologii apod.) ale pro ucely sledovani pocasi je to casova jednotka (kdyby to bylo aspon od uplnku k uplnku...) naprosto - na rozdil od prirozene definovanych jednotek "den" , "rok" ale i vyse zminenych "zima", "leto" - libovolna az nesmyslna. Zel - hojne pouzivana
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Clanek na tema kurovec a "nerusene prirodni procesy" v narodnich parcich, konkretne na Sumave na Boubine. Je to reakce na petici sumavskych lesniku (kterou ekolist zatim, zda se, ale neotiskl) a netreba dodavat, kterou stranu povazuji za rozumnou v techto sporech https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/paveln-hubeny-vyjadreni-k-vyzve-predane-ucastniky-demonstrace-zachranme-prales-a-lesy-na-boubine U clanku je bohata diskuse, z niz vyjimam (citovane nazory jsou od dvou asi nejrespektovanejsich ceskych prirodovedcu minuleho nejmene pulstoleti) Prof. Ing. Jan Jeník, CSc., dr.h.c., čestný předseda českého výboru MAB UNESCO sděluje: Nikde na Šumavě není divočina, k zastižení jsou jen fragmenty přírodě blízkých ekosystémů. Na ekosystémové hladině jim chybí druhová, věková a prostorová diverzita, stromy jsou fyziologicky oslabené. Program udržitelného vývoje celistvé Šumavy je zvláště závažným interdisciplinárním problémem přírodovědeckým, společensko-hospodářským a politickým, nutná je aktivní péče o celou krajinu, nikoli pasivní ochrana přírodních procesů. Celistvá a rozmanitá Šumava musí být nástrojem všeobecného principu předběžné opatrnosti. Předběžná opatrnost ve smyslu opatrně s bezzásahovostí. RNDr. Vojen Ložek, DrSc., odborník světového významu, varuje ve svých vědecky vynikajících publikacích před módní bezzásahovostí
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
21. srpna. Male podvecerni dronovani na Jizerce u Pesakovny, nepromazana galerie je zde. Pozn. Byla by to velka skoda, kdyby tohle krasne rostouci more lesu - vysazenych/vyrostlych po imisni kalamite na konci minuleho rezimu - padlo za obet fundamentalismu nejakych zelenych silencu podobnych tem, co vladli/vladnou po vetsinu z minulych 30 let na Sumave. Nastesti "management" lesu Jizerek ale i Krkonos byl v minulych desetileti (a je i dnes) v mnohem rozumnejsich rukach, nez na Sumave
-----------------------
21.8. Horky letni den s pruzracnou viditelnosti
21.8. Dalo se to predpokladat. Zatimco 15. brezen je promlcen a navzdy zapomenut z ohledu k mocnemu sousedovi a z celoevropske - vedene hegemonem Nemeckem - invaze do SSSR roku 1941 se udela spolecny, nacistickym protiutokem "blitzkrieg" na cas odvraceny, utok nacistu a hlavne pak potom komunistu na Evropu - tak 21. srpen budou cpat do medii porad. (Kdyz tak si precteme o 21.srpnu text od nekoho, komu lze zaujeti moralkou a pravdou opravdu verit!) Takze misto vzpominek na 21. srpen - budou jich ted noviny opet plne - uvedu radeji par citaci novin z 22.6. 1941, at lepe vidime, kdo je i dnes hlavni nepritel Evropy: "Společně s rumunskou a finskou armádou do velkého boje. Zbraní proti bolševické zradě. Súčtování s anglosaským komplotem. Říšská armáda spolu s finskými a rumunskými kamarády uskutečňuje na záchranu Evropy před bolševickým nebezpečím co do rozpětí a rozsahu největší nástup, jaký kdy svět viděl" „Národe německý! Těžkými starostmi byl jsem tísněn, po celé měsíce jsem byl odsouzen k mlčení, nyní nadešla hodina, ve které konečně mohu promluvit otevřeně.“ „Bylo to tedy v srpnu roku 1939 pro mne těžkým sebezapřením, když jsem svého ministra poslal do Moskvy, aby se tam pokusil pracovati ke zmaru britské obkličovací politiky proti Německu.“ „Nikdy neměl německý národ nepřátelských pocitů proti národům Ruska. Ale déle dvou desetiletí se židovsko-bolševičtí držitelé Moskvy pokoušeli, aby roznítili požár nejenom v Německu, nýbrž v celé Evropě. Německo se nikdy nepokoušelo svůj národně socialistický názor světový přenésti do Ruska, ale židovsko-bolševičtí držitelé moci v Moskvě se houževnatě pokoušeli, aby našemu a ostatním evropským národům naoktrojovali své panství, a to nejenom duševně, nýbrž také hlavně vojensko mocensky.“ úkolem této fronty není tudíž jen ochrana zemí, nýbrž zabezpečení Evropy a tím spása všech...
Zpet k 21. srpnu. Za precteni stoji tento clanek, kupodivu je to na idnesu, rozhovor s historikem Machackem
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
21.8. Dnes ma byt velke vedro. Pred 52 lety jsme tento den travili s rodici letnim pobyte v Bulharsku u more v Nesebaru. O prislusnem vyroci jsem toho napsal uz dost pri jinych prilezitostech. Napr. zde. Je zajimave ohlednout se dnes 21. srpna 2020 zpet k 15. breznu 2020 na dobu, kdy zacinala vrcholit koronavirova hysterie, zminil jsem tam ale v ten den napr. i tento trvale aktualni text https://vlkovobloguje.wordpress.com/2020/03/15/15-brezna-1939/#more-961806. Ze svetonazoroveho hlediska (mohl se takovy rezim - "socialismus s lidskou tvari" - rozvinout a dlouhodobe rozumne fungovat v geopolitickych podminkach te doby?) slo o velmi dulezitou udalost jiste nejen vnitropoliticky, ciste technicky to byla - ta invase - ale asi vojensky vicemene banalni episoda, kterou vcelku opravnene jinde ve svete vetsinou uz davno zapomeli. Pokud jim tedy dodnes neslouzi k politicke propagande. Omezim se ted jen na dve kratka konstatovani, s tematem Srpna 68 uzce souvisejici: "Proc musela byt znicena v 90. letech Jugoslavie?" a "Nejde li o zivot, jde o hovno". Pro srovnani, pred takovymi 75 - 80 lety u nas, a leckde jinde a jindy i mnohem pozdeji o zivot rozhodne slo ;) Plati to i dnes v leckterych castech sveta, i tech, co jsou nam, ci mne osobne, blizke. (Afriku, ortodoxne islamske zeme atd. nekomentuji, neznam to tam a ani moc nechci poznat, nejsou me ty civilizace blizke.) Zpet k pocasi, odpoledne si pujdu zaplavat do nahonu Jizery https://www.novinky.cz/domaci/clanek/vedro-zkazilo-vodu-v-machove-jezere-i-na-lipne-na-orliku-dokonce-zakazali-koupani-40333988 Počasí (10-22): Jasno nebo skoro jasno. Nejvyšší teploty 29 až 33 °C, v severozápadní polovině Čech až 35 °C, v 1000 m na horách kolem 23 °C, na Šumavě a v Krušných horách kolem 27 °C. Mírný jihovýchodní nebo jižní vítr
---------------------------------------------------------------------------------
Hrát šachy naučil Marii její děda, když jí byly tři roky. Jak sama dodává, začít v tak nízkém věku není v Arménii nic neobvyklého https://denikn.cz/422637/vitejte-v-zemi-kde-se-sachy-uci-jako-povinny-predmet-na-zakladni-skole/?ref=tit V sachovych partiich mne - poznamka MZ - moji blizni, od obecne az po vysokou skolu casto, ne li vetsinou, porazeli. Nevim, zda v tom byly a jsou me nedostatky spis v logice, predstavivosti, soustredenosti ci v (ne) ochote prebirat neci zkusenosti, vcetne lenosti pripadne se podivat do odborne literatury... kazdopadne je to dobry tip na vanocni darek pro naseho starsiho vnuka, ktery nedavno oslavil 3. narozeniny :)
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
20. srpna. Dalsi teply den, uvidime jak se to vyvine zitra a v sobotu. Vychod slunce na Kamenci dnes v 6.15. Staveni noveho, nizkeho sloupku u cesty na Vrbatce :)
Rozhovor s reditelem CHMU. Nemaji se vzajemne radi s Intersuchem - v tom bych s nim velmi sympatizoval. Zminuje plno dulezitych a zajimavych otazek a dava na ne casto provokujici, neortodoxni odpovedi. I to bych bral jako plus. U pana Cilka - toho on, jako mnoho dalsich meteorologu a klimatologu nema rad - bych ale uz namitl, ze Cilek rozumi prinejmensim te jeho geologii dobre - a velmi dobre a zajimave umi psat a popularizovat i kdyz v klimatologii obcas tvrdi uplne blbosti. To posledni dela ale i pan Rieder... nektere veci co rika jsou zajimave, leckdy neortodoxni ale nektere mi zni ponekud sokujicim zpusobem. Takhle ze premysli clovek, ktery by mel byt odborne vzdelan v prirodnich vedach, fyzice a meteorologii? Vetu "Čím déle epizoda trvá, tím větší je pravděpodobnost, že skončí v nejbližším období" muze vyslovit samorostly mudrc bez spetky matematickeho vzdelani, ale reditel vyznamne "prirodovedne" organizace a navic na adresu jevu, ktery je takto spolecensky dulezity? ;) A nebylo to pritom jedno prereknuti - rika to "pro jistotu" jeste jednou, trochu jinymi slovy, na tema casove nehomogenity srazek: " Je totiž obecnou fyzikální podstatou bytí, že když uvedu věc do nerovnováhy, na protější straně se odehrají takové věci, aby se znovu do rovnováhy dostala. Tak funguje příroda". Tohle ze ma byt ten argument, proc musi dlouhodobe sucho casem skoncit?! (Predstava, ze v systemu pocasi jsou nejake "fyzikalni mechanismy, ktere podporuji tendence k dosahovani prumeru" je zcestna, takhle uvazuji nestastnici s patologickymi zavislostmi k hrani hazardu: "Do ted jsem prohraval - a tak je ted prece zvysena pravdepodobnost, ze ted uz zacnu pro zmenu vyhravat" ;) Rozhodne ale ten rozhovor stoji za precteni - uz tim, ze zminuje siroke spektrum otazek. Nekde si nad jeho odpovedmi reknete, souhlasne "ano, ten jim to dal!" jinde ponekud nevericne zirate na ty formulace. Je to placeny obsah, clanek je to dlouhy a tykajici se vice temat. Zajemci, zkuste si ho nekdy nekde sehnat a precist. Dam sem ted par vynatku, ovsemze jen neuplne ten clanek charakterizujicich
Sucho se bulvarizuje
Zmiňoval jste výpar: kvůli změně klimatu se zvyšuje průměrná teplota, ale nemění se množství srážek. Bude tedy právě výpar rozhodující faktor?Výpar je naprosto klíčová záležitost. Můžeme nakrásně vymýšlet nejrůznější opatření v krajině, budovat mokřady, ale jediný efekt – když pominu zvýšení druhové pestrosti rostlin a živočichů – bude to, že otevřeme větší plochu hladiny k výparu. Stavění mokřadů má tedy přesně opačný efekt na hydrologickou bilanci, než když voda zůstane pod povrchem, kde nemá příležitost se vypařovat.Vezměte si, jak dopadlo Aralské jezero – je v podstatě kompletně vyschlé. Když na řekách dělali kaskádu nádrží, plocha výparu se natolik zvětšila, že veškerá voda se vypaří ještě předtím, než do něj doteče. Čím víc tedy budeme dělat otevřených ploch, tím víc vody v krajině ubude. Netvoříme náhodou mokřady a remízky právě proto, aby se ozdravila zemědělská krajina a dokázala zadržet vodu? To všichni opakují jako mantru. Mě by zajímalo, jak mokřady vodu zachytí. Stejně tak všichni opakují, že stromy zachytávají vodu. Jak to dělají? Přijímají ji a pak ji vypařují do okolí. Berou si ji kořeny ze zvodní, nacucnou ji a vypaří ji. A tím ochlazují okolí. Spíš jejich stín způsobuje pocit, že je chladněji. Proč myslíte, že u starých chalup zpravidla stojí velikánský strom?Proč myslíte, že u starých chalup zpravidla stojí velikánský strom? Aby mohli lidé odpočívat ve stínu? Určitě taky. Ale uvědomte si, že neměli hromosvody a s vysokým stromem riskovali zásah blesku. Vysazovali je proto, že jim vysoušely základy. Tehdy nebyly žádné izolace a kořenový systém odebíral vodu v okolí a bránil vzlínání vlhkosti. To je také odpověď na otázku, jak stromy zadržují vodu. Nijak. Naopak ji spotřebovávají. Když tady v 80. letech kvůli oxidům síry kompletně odešly Krušné a Jizerské hory, dělaly se studie a dlouhodobá pozorování odtoků. To běží dodnes, kdy jsou Krušné a Jizerské hory znova zalesněné. Dřív byly ty kopce úplně holé, bez jediného stromu. Jaký mělo podle vás zalesnění vliv na průtok v tocích? Žádný. Ano. Protože stromy, které tam byly, vodu odebraly a zase odpařily. Funkce lesa je úplně jiná a já jsem rozhodně zastáncem lesů a pestré krajiny! Teď ale mluvím o hydrologickém režimu a vodní bilanci... Studie výskytu četnosti srážek podle intenzity dokonce zjistila, že na území Česka jsou tři místa, kde se výrazně častěji vyskytují srážky do jedné desetiny milimetru. Byla to vojenská území Ralsko, Boletice u Českých Budějovic a Oderské vrchy. Jsou zalesněná, zatravněná a vyskytuje se tam víc těchto zanedbatelných srážek – to znamená, že jsou tam běžněji mlhy. Ale u klasických srážek nebyl od okolních území žádný rozdíl. Je tam tedy vlhčeji, jsou tam příjemnější rána, ale i kdybychom zaplavili celé Česko, nebude to mít na srážky vliv. Hlavní přísun srážek je v mnohem větších měřítkách a nejvíc vody ve vzduchu k nám „přiletí“ z oceánu. Když se podíváme na aktuální mapy na portálu Intersucho.cz, který čerpá z vašich dat, vidíme, že půdní sucho přetrvává na jižní Moravě, Rakovnicku…Situace rozhodně není tak dramatická, jak se může zdát na portálu Intersucho. To je jen věc barevného škálování. Čím uděláte stupnici v teplejších, červenějších barvách, tím tragičtěji vypadá. A tím víc to některé novináře zajímá, protože je to dostatečně katastrofální zpráva. My v ČHMÚ se nesnažíme jít touto cestou, používáme standardizované barevné škály ... nemyslím si, že sucho bude dál pokračovat. Naopak, suchá epizoda dřív nebo později skončí. Čím déle epizoda trvá, tím větší je pravděpodobnost, že skončí v nejbližším období. Suchá epizoda byla způsobená tím, že spadlo méně srážek, než mělo, bylo výrazně tepleji a v zimě nebyl sníh, takže se nedoplňovaly zásoby. To ale neznamená, že suché období bude dál pokračovat. Čeká nás naopak mokré období? Tak jako bylo pět let suchých, může nastat pětileté období povodní. A pravděpodobně i nastane. Když je pět let sucho a teplo, je přirozené, že bude období, kdy bude srážek výrazně víc. Jenže pak zase může přijít dlouhá epizoda sucha, takže bychom se asi měli připravit na to, že extrémy budou častější. Nebo ne? Ale lidská paměť je krátká a eufemická. Člověk si nepříjemné věci nepamatuje a zatlačuje je do pozadí. Suché epizody tady vždycky byly, není to nic výjimečného. Akorát teď se z toho dělá daleko větší humbuk. Situace se bulvarizuje daleko víc, než by si samotný problém zasloužil. Daleko víc se k tomu vyjadřují lidé, kteří by měli být zticha. Například? Takových lidí je. Čím déle sucho trvalo, tím víc se dostávalo sluchu lidem s extrémnějšími názory. Jsou lidé, kteří tvrdí, že kdybychom na území celé České republiky vybudovali mokřady, nepotřebujeme jedinou nádrž. Nemají ani ponětí o hydrologii, hydrogeologii a tak dál. Ale lidem to naočkovávají a ono jim to zůstane v podvědomí. Třeba v letech 1991 a 1992 bylo takové sucho, že víc než milion lidí v této zemi museli zásobovat pitnou vodou z cisteren. To už si nikdo nepamatuje. Představte si, že milion lidí chodí s kyblíkem pro vodu, aby se mohli napít. Teď tato situace vůbec nenastala. Tím víc mě pak rozčilují tvrzení typu „je pětisetleté sucho“, protože je to vědecký bulvár. Teď narážíte na kolegy z projektu Intersucho, kteří na to upozornili v dubnu. Na tom nesejde. Jen chci říct, že pětisetleté sucho není žádná hodnota. U povodní je to jinak – když řeknete, že nějaký průtok je stoletá voda, je to na základě spočítané křivky a na základě pravděpodobnosti, že takto vysoký průtok nastane. Je to hodnota odvozená od statistické četnosti výskytu. Vědci z Intersucha ale upozorňovali, že uplynulá epizoda byla významná svou délkou. Tak dlouhé sucho podle nich nenastalo od 16. století, kdy jsou o podobných událostech záznamy. Záleží, z jaké optiky se na to díváte. Pokud tak, že za posledních 500 let nebylo pět nebo šest let v kuse sucho, je to pravda. Ale to ještě neznamená, že je to pětisetleté sucho. Proč? Vždyť v roce 1991 byl zásobovaný milion lidí z cisteren. A co je tedy větší sucho? Je to mediálně neobyčejně chytlavý výkřik... Je to vědecký byznys. Čím víc budete pouštět takové senzace, tím víc se o vás bude mluvit a tím víc se budete zapojovat do různých projektů, které jsou financované z veřejných zdrojů. Tím víc si pak můžete zaplatit lidí a ti – pakliže si budou chtít vydělat – vidí, že to jde tímto mechanismem. Ale to přeci nemůže být náplní a smyslem práce Akademie věd. Ta by měla dělat výzkum bez senzacechtivé interpretace výsledků. Ale to je jen můj názor. A není to opravdu jen věc interpretace? Vědci z Intersucha to evidentně považují za závažnou věc, na základě dat, která mají k dispozici. Buď mají k dispozici špatná data, nebo žádná data nemají. Tak to doopravdy není... Sucho se nyní zmírnilo a někteří klimatologové říkají, že bychom to měli využít právě k tomu, abychom se připravili na další epizodu. Určitě. A ti samí odborníci před deseti lety říkali, že je nutné se připravit na další povodňové epizody, které tady budou. Ale to se nevylučuje, ne? Nevylučuje, ale jsou vždycky chytří podle toho, jaká je situace. To jsou třeba experti jako pan doktor Cílek, který se nestydí a napíše si na vizitku, že je klimatolog, esejista a filozof. Přitom je to fakticky geolog. Hrozné je, že lidé jim hodně naslouchají a věří. U nás nefunguje nic víc než autority. Jenže když nemluví o svém oboru, mohou vypouštět hlouposti a lidé si pak říkají: „To je ono, proč to ti idioti dávno neudělali?“ Což také říkám v jiných případech, kterým nerozumím...
Mark Rieder (52) V čele Českého hydrometeorologického ústavu stojí od října 2017, předtím deset let vedl Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M. v pražské Podbabě. Předsedal také speciální komisi voda-sucho, která pro vládu vytvořila 50 úkolů, jak se popasovat s nedostatkem vody. Nyní je členem Národní koalice proti suchu a Vědecké rady ministra životního prostředí. Zasedá v představenstvu společnosti Pražské vodovody a kanalizace a předsedá představenstvu akciových společností Úpravny vody Želivka a Želivská provozní. Je předsedou České vědecko-technické vodohospodářské společnosti. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. Vedl vyjednávání s Evropskou komisí o dotacích na životní prostředí
-------------------------------------------------------------------------------------
19.8. Pohled na lehce klesajici teploty poslednich teplych dnu a na aktualni teploty
19. srpna. Pekne letni dny, primerene teple. Vyrazna oblacnost na Kamenci vcera a dnes
Koronavirus. Pomerne vecne clanky o covid-alarmismu vychazeji obcas u Neffa - vcetne rozumne diskuse pod clankem, coz ne vzdycky byva jinde a jindy byva ten pripad... :) naopak tady ten nize zminovany clanek z NYTimes v podstate jen shrnuje, ze skoro nic poradne nevime a jen operujeme pojmy, kterym nikdo bez hlubsiho matematickeho vzdelani vlastne ani moc nerozumi (site - networks - lidskych vztahu mohou mit ruznou povahu: "lokalni" nebo naopak globalni - "Erdos Renyi", vetsinou se predpoklada ta druha idealizace ale bohuzel nikdy se to jasne nerekne ;) vyzaduje to totiz hodne matematiky, nema li to byt jen sermovani s cisly, jejichz vyznamu jejich siritele poradne nerozumi. Ohledne velicin, jako je napr. ta "promorenost" jejichz "kriticka hodnota" se v kontextu siti ruzneho charakteru dost vyrazne meni. Pak treba i ten pojem "práh kolektivní imunity" ma hodne jiny ciselny vyznam v Bombaji ci Bronxu, jiny v Pekingu a Wuchanu, jiny v Praze na Vinohradech a jeste uplne jiny na venkove v Posumavi. Nize uvedena konkretni cisla z toho clanku jsou sice zajimava - ale hlavne jen ukazuji, jak je poradne matematicke a zrejme i epidemiologicke porozumeni sireni tohoto viru zatim v plenkach :
Například v sousedství starších lidí může mít malý kontakt mezi jednotlivými členy, ale viru podlehne komunita rychle, když se s ním setkají, zatímco teenageři prý mohou virus předat desítkám dalších, a přesto mohou zůstat zdraví. Virus se podle článku pomalu pohybuje v příměstských a venkovských oblastech, kde lidé žijí daleko od sebe, ale ve městech a domácnostech s větší hustotou členů se šíří rychle, a právě to určuje práh kolektivní imunity.„Jakmile jsou tyto proměnné hustoty a demografie v reálném světě započítány, odhady pro kolektivní imunitu klesají. Někteří vědci si dokonce myslí, že tento údaj se může pohybovat v rozmezí 10 až 20 procent, ale takoví jsou v menšině.Jiný matematik, Tom Britton ze Stockholmské univerzity, přišel s hodnotou 43 %. Přesto to však prý znamená, že mnoho obyvatel komunity bude nemocných nebo zemře, což je vysoká cena za kolektivní imunitu. A odborníci, jako je dr. Hanage, varovali, že ani komunita, která by mohla dosáhnout kolektivní imunity, si nemůže dovolit být spokojena. „Nákaza viru může tu a tam vypuknout, i když jeho celkové šíření bude zmírněno. Rovněž není jasné, jak dlouho může být někdo, kdo se zotavil, imunní a na jak dlouho,“ řekl Hanage. Navíc je možné, že některé komunity již kolektivní imunitu mají. Například v ortodoxní židovské části New Yorku došlo k masivnímu šíření nemoci. Tisíce lidí byly nakaženy a stovky následkem koronaviru umřely. „Je to jako černá díra v mé paměti, protože to bylo tak traumatické,“ svěřila se ošetřovatelka Blimi Marcus. Nyní je to však podle ní jiné: „Obecný pocit je uspokojení, že jsme to tak nějak měli všichni, a jsme tedy v bezpečí,“ myslí si. V některých klinikách dokonce až 80 % testovaných mělo v těle protilátky na koronavirus. Nejvyšší hodnota byla mezi dospívajícími chlapci. To však prý nemusí zase tolik znamenat, jelikož lidi na klinice spíše budou vykazovat symptomy, a proto budou pravděpodobněji infikovaní. Dále New York Times informuje o průzkumu v indickém Bombaji. Tam výzkumníci testovali obyvatele každého čtvrtého bytu v domě na krevní testy a zjistili, že se velmi liší výsledky na základě demografie. 51 až 58 procent rezidentů bytů v chudších částech města mělo v těle protilátky, zatímco v bohatších částech Bombaje byl údaj mezi 11 až 17 procenty. Výzkumníci to vysvětlují tím, že...
S rostoucimi statistikami se i nevhodne koncipovane seznamy (kazda zeme to meri dost jinak) stavaji vice informativnimi a tak obcasny pohled na tabulku https://www.worldometers.info/coronavirus/ neni nezajimavy. Cina je ted az na 34. miste, mezi Svedskem a Omanem :) a co je jiste, ze Covid-19 nejradeji mluvi spanelsky a taky ma mimo jine rad stisnene obytovny "gastarbeiteru" v bohatych zemich Perskeho zalivu. Taky asi zivot v indicke spine nekde na ulici ucini prezivsi deti odolnejsimi vuci infekcim v dospelem zivote. I tak se divim, ze Indie jeste nezaujala 1. misto. No a pro USA je tahle tabulka vizitka - doplnte si sami, jaka ;)
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Zajima mne spis geografie, geologie, glaciologie a klimatologie nez dobyvani nejvyssich hor a na prislusne horolezce se divam tak trochu jako na motorkare v zatacce - ja sice nejsem ani ze setiny tak obratny/zdatny/vytrvaly/nadseny jako oni - ale jaky to ma smysl takhle porad riskovat smrt a hledat v tom potrebny adrenalin? (No a Bem mi na tom prazskym poste - pres vsechny ty zpronevery, predrazene zakazky az vyslovene kradeze penez - prisel porad mnohem rozumnejsi a min skodlivejsi nez jeho nastupci, jako je napr. ten soucasny Hrib.) Libil se mi vtip pred lety - ktery lze aktualizovat takto: Jak v letosnim lete budou bečet ovečky pod horou Muču Kiš v Karakoramu? Bééééém Béééém https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/mucu-kis-korinek-bem-vystup-na-vrchol-karakoram-pakistan-vrchol-doposud-nezdolan-clovekem.A200819_120547_domaci_lre :)
----------------------------------------------------------------------------------------
Je mu to lito - a tim je to snad plne vyreseno, ne? Vy hnusni xenofobove... https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/eritrejec-ktery-v-nemecku-strcil-pred-vlak-dite-se-omluvil-vezeni-se-vyhne-40333852 Diskuse byla uzavřena
S rostoucimi statistikami se i nevhodne koncipovane seznamy (kazda zeme to meri dost jinak) stavaji vice informativnimi a tak obcasny pohled na tabulku https://www.worldometers.info/coronavirus/ neni nezajimavy. Cina je ted az na 34. miste, mezi Svedskem a Omanem :) a co je jiste, ze Covid-19 nejradeji mluvi spanelsky a taky ma mimo jine rad stisnene obytovny "gastarbeiteru" v bohatych zemich Perskeho zalivu. Taky asi zivot v indicke spine nekde na ulici ucini prezivsi deti odolnejsimi vuci infekcim v dospelem zivote. I tak se divim, ze Indie jeste nezaujala 1. misto. No a pro USA je tahle tabulka vizitka - doplnte si sami, jaka ;)
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Zajima mne spis geografie, geologie, glaciologie a klimatologie nez dobyvani nejvyssich hor a na prislusne horolezce se divam tak trochu jako na motorkare v zatacce - ja sice nejsem ani ze setiny tak obratny/zdatny/vytrvaly/nadseny jako oni - ale jaky to ma smysl takhle porad riskovat smrt a hledat v tom potrebny adrenalin? (No a Bem mi na tom prazskym poste - pres vsechny ty zpronevery, predrazene zakazky az vyslovene kradeze penez - prisel porad mnohem rozumnejsi a min skodlivejsi nez jeho nastupci, jako je napr. ten soucasny Hrib.) Libil se mi vtip pred lety - ktery lze aktualizovat takto: Jak v letosnim lete budou bečet ovečky pod horou Muču Kiš v Karakoramu? Bééééém Béééém https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/mucu-kis-korinek-bem-vystup-na-vrchol-karakoram-pakistan-vrchol-doposud-nezdolan-clovekem.A200819_120547_domaci_lre :)
----------------------------------------------------------------------------------------
Je mu to lito - a tim je to snad plne vyreseno, ne? Vy hnusni xenofobove... https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/eritrejec-ktery-v-nemecku-strcil-pred-vlak-dite-se-omluvil-vezeni-se-vyhne-40333852 Diskuse byla uzavřena
Comments
Post a Comment