20201129-36
Nizke listopadove/prosincove slunce v Praze, do slunovratu zbyvaji jiz jen ctyri slepici kroky (proc ctyri a ne jen dva? viz koneckoncu i tu zelenou zimni parabolu na grafu c. 2 uvedenem nize :)
Pohled na teploty
Nemecka/evropska "obranna ministryne" AKK otevrela zobak https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zpravy/sojgu-nemecke-ministryni-z-pozice-silytak-na-to-se-zeptejte-dedecka/ Ruský ministr obrany Sergej Šojgu označil prohlášení německé ministryně Annegret Kramp-Karrenbauerové, která uvedla, že s Ruskem by se mělo hovořit z pozice síly, za „útoky uražené školačky“. Poradil Kramp-Karrenbauerové, aby se obrátila na svého dědečka, který jí řekne, jaké to je mluvit s Ruskem z pozice síly. Šoigu připomněl Kramp-Karrenbauerové, jak německá armáda potápěla během druhé světové války civilní lodě přepravující uprchlíky. Například letos byla nalezena potopená motorová loď „Arménie“ s ostatky lidí (bylo tam vice, nez 5 000 mrtvych) na palubě. Loď byla potopena fašistickým letectvem 7. listopadu 1941. Potopení „Arménie“ je považováno za jednu z největších mořských tragédií v historii. Podle Šojga je to jedna z mnoha epizod války, o které by se mělo hovořit, když nás současná generace politiků „začne učit o životě“ https://russian.rt.com/world/article/807997-shoigu-germaniya-kramp-karrenbauer https://en.wikipedia.org/wiki/Soviet_hospital_ship_Armenia
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Jak se infekcni nemoc stane detskou nemoci. Uzitecny uryvek z clanku - ktery je jinak prilis dlouhy a matematicky trivialni https://vlkovobloguje.wordpress.com/2020/11/30/koronavirusjeho-sireni-a-dopady-pro-vsechny-popirace-chripcickare-a-covidignory-srozumitelne/ převzato z blogu Nihilista na balkonu. Covid a matematika aneb koho poslouchat a koho neposlouchat v časech pandemie: Často slýcháme, že když nějakému fenoménu nerozumíme, máme jít za odborníkem. Když se chci dozvědět něco o kytkách, půjdu za botanikem, když se chci zeptat na něco o zákonech, půjdu za právníkem, když chci zjistit něco o houskách, půjdu za pekařem atd. Ale co když chci vědět něco o probíhající virové pandemii? Za kým mám potom jít? Prvotní logika by naznačovala, že asi za lékařem. Jenže se ukazuje, že to nemusí být úplně ta správná volba. Tedy, abychom si rozuměli: já rozhodně nechci nikoho z vás odrazovat od návštěvy lékaře v případě, že jste nemocní. Pakliže máte nějaký zdravotní problém, pak je myslím mnohem prozíravější jít za doktorem než za Jardou Duškem. Moje otázka směřovala spíš k tomu, kdo je největším odborníkem ve chvíli, kdy si potřebuju nechat vysvětlit smysl probíhajících epidemiologických opatření, pochopit vývoj a další směřování pandemie, případně zjistit, co můžu udělat pro to, abych už takhle nepříjemnou situaci sám vlastním chováním nezhoršoval. Ukazuje se totiž, že hranice odbornosti v tomto případě často neleží mezi těmi, kdo studovali a nestudovali medicínu, ale spíš mezi těmi, kdo umějí a neumějí matematiku. Přesněji mezi těmi, kdo dokáží správně interpretovat čísla a grafy...
... Spalničky jsou tak děsivě nakažlivé, že je velmi těžké narodit se na téhle planetě a velice záhy se s nimi nepotkat. Tedy ještě v dětském věku. Což platilo přinejmenším před vynálezem účinného očkování. Spalničky mají navíc (z jejich pohledu) jednu velkou nevýhodu: jejich prodělání (či očkování) vytváří celoživotní imunitu. Takže se touhle nemocí nemůžete nakazit dvakrát (podle všeho na rozdíl od covidu). Pokud tedy spalničky nakazily už před mnoha staletími prakticky každého a tito lidé se už nemohli nakazit podruhé, jaktože spalničky jednoduše nezmizely? Odpověď je jednoduchá: děti. Při prvotní starověké pandemii si spalničky během pár let či měsíců vyčerpaly veškerý rezervoár dostupných hostitelů a před vymřením je zachránilo jen to, že lidé neustále vyráběli hostitele nové. Takže se spalničky po čase transformovaly de facto v dětskou nemoc. To se ostatně nakonec stane každé nemoci, která vytváří dlouhodobou imunitu a je při prvotní masivní epidemii „příliš úspěšná“ v infikování dané populace, aniž by ji zároveň úplně vyhubila. Z infekčních nemocí, které dlouhodobou imunitu nevytvářejí, se naopak po prvotní velké epidemii často stávají nemoci sezónní (třeba chřipka a dost možná covid), případně nemoci, které přicházejí ve více či méně pravidelných vlnách (musejí totiž počkat, až počet imunních jedinců v populaci poklesne pod určitou hranici).Úplné vymizení začalo spalničkám hrozit až po vynálezu očkování, které je připravilo i o poslední potenciální okruh hostitelů. Úplně nezmizely jen díky tomu, že v rozvojových zemích (zejména v Africe) nebylo očkování dostupné. V poslední době se navíc po dlouhé době znovu objevují i v zemích rozvinutých (včetně ČR), a to kvůli odpíračům očkování. Spalničky mají totiž tak děsivě vysoké reprodukční číslo, že stačí když 6 % dětí v populaci není naočkovaných a nemoc se znovu začne šířit. Je velmi pravděpodobné, že kdyby se dnes na světě objevila nemoc se stejným reprodukčním číslem, jaké mají spalničky, nedokázali bychom ji zastavit. Velmi pravděpodobně by nakazila naprostou většinu světové populace dřív, než bychom si vůbec stihli uvědomit, že se něco děje. Naštěstí covid nejsou spalničky. Jeho základní reprodukční číslo je výrazně nižší, takže se zastavit dá. Navíc je k jejímu zastavení přirozenou cestou potřeba mnohem menší promořenosti (někde v rozmezí 40-60 %).
Když AstraZeneca vyhodnotila výsledky, dočkala se překvapení. U osob, které dostaly dvě plné dávky, byla účinnost 62 %. U těch, kdo měli první dávku poloviční, však účinnost činí 90 %. Méně vakcíny tedy vedlo k lepšímu výsledku.V tuto chvíli nikdo neví s jistotou, proč tomu tak je. Někteří vědci z Oxfordu se domnívají, že nízká první dávka v jistém smyslu oklame imunitní systém, jenž pak účinněji zpracuje dávku druhou (viz dále). To je však hypotéza vytvořená ex post, tedy přesně tak, jak se ve vědě postupovat nemá. Když hledáte dodatečné vysvětlení k jevu, který už nastal, vždy nějaké najdete, důkaz však nemáte žádný... Přiznaná chyba vedla k dalšímu zkoumání, to zas k odhalení dalších chyb – popleteným dávkováním to totiž jen začíná. AstraZeneca sečetla dohromady výsledky obou studií, britské i brazilské, přestože každá z nich se řídila poněkud odlišnou metodikou... Z dat, která jsou k dispozici, není patrné, který pacient patřil do které studie. Zato se ukázalo, že některé účastníky studie firma do konečných výsledků vůbec nezahrnula. Tím vzniká podezření, že si vybrala hlavně ty výsledky, které se jí hodily; nemusí být oprávněné, ale vyvrátit ho může jedině zveřejnění veškerých dat, aby si odborníci mohli udělat vlastní názor. K tomu zatím nedošlo...Konstrukce obou studií byla složitější, než se zdá z letmého popisu, zejména ta britská zahrnovala řadu podstudií zaměřených např. na rozdílné věkové skupiny. Tak se stalo, že všichni zmínění „poddávkovaní“ jsou mladší než 55 let. Tím se samozřejmě nabízí alternativní vysvětlení: lepší účinnost nesouvisí s dávkou, ale s věkem...
Atd. Clanek cely stoji za precteni (je to ale placeny obsah)
------------------------------------------------------------------------------------------
29. listopadu. Hezka namraza techto dnu (nejen) na Ceske Sibiri
Zajimavy rozhovor s Viktorem Orbanem. Takhle dulezity rozhovor a skoro zadna media o nem neinformuji a kdyz tak jen zkracene Nize je uryvek toho rozhovoru https://www.facebook.com/zpravymadarsko/posts/1337703853240255
Comments
Post a Comment