Docela by mne zajimaly reakce na navrh nize, budou li jake. Poslete mi to kdyz tak mailem - nebo primo jako reakci do diskuse pod tento clanek. Uvedomuji si, ze pro nematematika muze byt to, co je napsano nize, malo pohodlne cteni a tak by bylo asi vhodne to pripadne nejak zjednodusit, vysvetlit nazornejsimi slovy a zestrucnit...
Nejprve ale predem dodam, jak bych si ja predstavoval optimalni zpusob hlasovani pri volbach v idealnim, demokraticky trznim prostredi. Co z nasledujiciho textu je popr. mineno ironicky, necham na uvazeni ctenare :)
0) Kazdy volic dostane u volebni komise ve volebni mistnosti jeden kupon. Ma dve moznosti jak ten kupon pouzit:
1) Jde za plentu a voli obvyklym zpusobem
2) Pozada o vyplatu - rekneme - 1000 Kc za to, ze se vzdava v tomto terminu sveho prava volit. Kazdy obcan statu ma pravo takovouto moznost si zvolit. Jeho kupon pak prejde - jako "volny kupon" - do spravy mistni volebni komise a libovolny obcan, ktery se do dane volebni mistnosti dostavi a je tam registrovan jako volic ma pravo si ho KOUPIT - a odvolit za tento koupeny kupon znovu jeste jednou dle sve volby. Pocet kuponu, ktere muze jedinec nakoupit necht je omezen pouze stavajicim poctem volnych kuponu v dane volebni mistnosti. Cenu za koupi takoveho kuponu bych ale navrhl primerene vyssi nez 1000 Kc - rekneme 5 000 Kc. Jak konkretne organizovat spravu volnych kuponu a financnich prostredku v danem volebnim miste a v prubehu volebniho casu bych prenechal k diskusi bankovnim, pravnim, policejnim a dalsim specialistum.
3) Za prijatelne povazuji i vhodne rozsireni moznosti 2) zrizenim ruznych FONDU, kde by - neanonymni - donatori nabizel jmenem fondu predbeznou koupi volebnich kuponu od volicu, kteri nemaji zajem volebni kupon pouzit obvyklym zpusobem. Cena by ovsem mela byt uz vyssi. Asi by mela byt uz podstatne vyssi - pri cene x tisic Kc by k nakoupeni volebnich kuponu poloviny populace Ceska bylo zapotrebi rekneme 5x miliard Kc a tak by bylo nutne tu castku x rozumne vyladit. S rostoucim x sice vzroste zajem o takovou vyhodnou - pro jednotlivce - vyplatu, ale naopak to politicky poskodi vnimani prislusneho donatora & politickych sil, ktere on representuje v ocich verejnosti. (Nespecifikuji take, jakym presne zpusobem by donator takovy volicsky kupon smel pouzit, zda i "korespondencne" nebo jen primou ucasti agenta v prislusne volebni mistnosti.) Muze pak samozejme vzniknout medialni, nebo na socialnich sitich, tazeni "Nevolte toho korupcnika, co si chce koupit volebni vitezstvi" - takze prislusna investice muze byt i kontraproduktivni. Tohle si musi prislusny donator vcas propocitat :) A pokud Vam tento bod 3) prijde nedomysleny, neurcity a prilis liberalne kapitalisticko demokraticky- tak ho skrtnete :)
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
A toto je moje, uz starsi uvaha na tema, jak by popr. mohlo vypadat rozumne reseni otazky "jak vysoka ma byt hranice pro postup politicke strany do parlamentu?" Hranici 5% (a v mensi mire i obdobne koncipovanou hranici 3% pro financovani te strany) ja povazuji za velke zlo, nebot pritomnost tohoto "Damoklova mece" deformuje prirozenou dynamiku vyvoje volebnich preferenci ve spolecnosti a vnasi do ni nespojitosti, skoky a cizorode otresy nesouvisejici s vnitrnim vyvojem spolecnosti a jejiho vedomi, nybrz vylucne s prislusnym byrokratickym zasahem. Spravedlivejsi - a i pro neprilis matematicky chapave politiky snad srozumitelne - by bylo napr. "pravidlo kvadratu" ktere se nize snazim zformulovat a ktere by znelo treba takto: [Neumim se zde uplne zbavit matematickeho jazyka, treba to lze rici nejak "lidoveji".]
Mame po volbach a spocteme procentualni zisk p(X) kazde jednotlive strany X. Soucasny system pracuje - pri tvorbe parlamentu po volbach - s velicinou P(X) ktera je volena jako
P(X) = p(X ) pro p > 5
P(X) = 0 pro p < 5.
Matematicky receno, P = F(p) kde funkce F je useknuta linearni funkce F(p) = p p ro p >5 a F(p) = 0 pro p <5. Pojdme tu nespojitost funkce F v bode p = 5 nejak rozumne zhladit! Treba takto, napojme spojite na funkci F(p) = p ve vhodnem bode napr. p = 10 parabolu takto [pozn. misto procent vyjadrujeme velicinu p na obrazku ve tvaru p/100 ] **
Zvolime vhodnou "referencni procentni hodnotu", zde L = 10. Strany, ktere ziskaly vice nez L% hlasu nazveme velke a ty ktere maji mene nez L% jako male. Pri vypoctu vzajemneho pomeru zastoupeni stran do parlamentu se pro velke strany nebude NIC MENIT proti dosavadnimu systemu , zatimco vahu mensich stran hladce - bez vkladani fatalnich hranicnich hodnot typu 5% - s n i z i m e dle nasledujiciho "pravidla kvadratu":
[ Otazka: Je aritmeticka gramotnost zastupitelu na dostatecne vysi, aby nize uvedene pravidlo dokazali kompetentne posoudit a zkritizovat, plus treba navrhnout vhodnejsi mez, nez je mnou uvadenych L = 10% ? ]
Ziskala li politicka strana X p(X) procent vsech hlasu, tak jeji relativni prispevek P(X) do nasledne kalkulace poctu kresel v parlamente by se urcoval takto:
1) V pripade velkych stran, pro p >10 by se polozilo P(X) = p(X) cili v tomto stadiu by se pro ne nic nemenilo. 2) Pro "mensi" strany, v pripade p(X) < 10 by se vklad prislusne strany do dalsiho vypoctu pocital (tedy ZMENIL proti stavajicimu stavu) dle vzorce P = p^2/10 tedy v pripade strany X
P(X) = p(X)^2/ 10
To by znamenalo P = 10 pro p=10 ale napr. P = 2.5 pro p =5, P = 0.9 pro p = 3 atd.
Vypocet poctu kresel pro parlament by se pak provadel dle nasledujiciho vzorce, s vhodnym zaokrouhlenim *** . Oznacme S sumu vyse uvedenych cisel P(X) pro vsechny zucastnene strany (pozn. celkovy prispevek velmi malych stran X, napriklad tech s p(X) < 1 do teto sumy by byl jen mikroskopicky i kdyby - a zvlaste v tom pripade - takovych stran bylo treba tisic)
Vysledna vaha V(X) (zde pozor na terminologii, u veliciny V(X) muzeme jiz - tak jako u veliciny p(X) a na rozdil od veliciny P(X) - hovorit o procentualni vaze strany X (nikoliv jiz v cele spolecnosti ale v parlamentu) by se urcovala dle vzorce, s vhodnym zaokrouhlenim ***
V(X) = N P(X) /S (tedy aby suma vsech V(X) byla rovna rovna N :)
kde N je pocewt kresel v parlamentu
[ Pozn. pisatel techto radek je presvedcen, ze porad zde jde o matematiku zakladni skoly, ve snaze "zhladit" to dosavadni pravidlo "mene nez 5% znamena nulu" jsem v navrhu vzorce P = F(p) zvolil asi nejjednodussi moznou - linearne kvadratickou - funkci F ale uznam, ze vypocet "relativnich vah" V(X) pomoci sumy S (matematici by zde mluvili o normalizacnim faktoru a fyzici o particni sume) muze nekomu znit prilis abstraktne. Prestoze stavajici "volebni prepocet" se dela analogicky, akorat tedy s "jednoduseji vypadajici" funkci F ]
V grafu nize by pak relativni vaha stran ANO versus Pirati versus TOP09 2 versus SOCDEM 0.7 cinila 33 versus 8 versus 2 versus 0.7
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pokud Vam tohle prijde jako navrh az prilis preferujici velke strany a tedy prilis zabetonovavajici stavajici situaci - tak zkuste zvolit treba hranici L = 5 a analogicky vzorec
P = p^2/5.
Naopak - "americky" system by zvolil treba L = 50 tedy
P = p^2/50 pro p< 50 (a obecneji P = p^2/ L)
Potom by pro L = 50 bylo P = 2 pro p =10 a P = 0.5 pro p = 5. Cili - desetiprocentni strana by pro L > 10 mela ctyrikrat vetsi vahu nez strana petiprocentni a zhruba 11 krat vetsi vahu nez strana triprocentni. Padesatiprocentni strana by v americkem systemu L = 50 mela v parlamentu zdrcujici vetsinu v pripadech, ze by neexistovala srovnatelne silna strana - zatimco jeste pri hodnote L = 10 procent by relativni sila padesatiprocentni a desetiprocentni strany v parlamentu zustala v navrzenem systemu beze zmen.
Hlavni rysem takovehoto navrhu by bylo ovsemze to, ze by zmizel onen fatalni - a zcela nespravedlivy a politickou scenu z byrokratickych duvodu rozkymacejici - rozdil mezi vysledky typu 5.0% versus 4.9% i kdyz ta tendence "hlasy pro velkou stranu jsou cennejsi" by byla zachovana
Pozn. Nenavrhuji to "pravidlo kvadratu" pro vsechny - tedy i pro i velke - strany protoze potom by pro hodnoty jako L = 50 nebo dokonce L = 100 vznikl "prilis anglosasky system" az prilis - dle meho nazoru - zvelicujici moc velkych stran
No a na zaver meho textu domaci cviceni pro ctenare. Spoctete, jake by bylo slozeni parlamentu, kdyby volby skoncily vysledkem podobnym nize uvedenemu. Napriklad pro L =10, pripadne L =50 :)
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Doplnujici poznamky k textu nahore
** Lze si samozrejme predstavit i jinak volenou funkci F. Nekomu muze pripadat nepatricne tahat "vyssi matematiku" - zde vypocet sumy kvadratu nejakych velicin - do ctihodne politiky :) Zkusme v takovem pripade treba volbu
F(p) = p - 2
kde strany s mene nez 2% by vypadly a strany s p(X) = 3%, 5% a 22% by vystupovaly z vypoctu P(X) s polozkami 1, 3 a 20. Takovy system by mene durazne znevyhodnoval mensi strany kolem 5% ale jeho nejdulezitejsi vlastnost - tedy spojitost zavislosti verdiktu na p(X) - by byla zachovana
*** Otazku zaokrouhlovani veliciny V(X) - pocet poslancu v jakemkoliv klubu musi byt celociselny :))) - zde podrobneji neresim. V tomto se mohou vyradit ruzni
D Hondtove s patricne sofistikovanymi napady, nebo lze zvolit jakykoliv jiny, matematicky gramotny, postup. Osobne navrhuji napriklad toto: Definovat pocet poslancu za stranu X jako celou cast [V(X)] cisla V(X) a zbytky, tedy zlomkove casti {V(X)} veliciny V(X) secist do jedine polozky zvane prebytek. Dodatecne mandaty vznikle z tohoto prebytku rozdelit nahodne mezi mnozinu vratnych a uklizecek v Parlamentu :) nebo jakymkoliv jinym korektnim zpusobem. Treba tak, ze ruzne strany vytvori lokalni, ucelove "koalice" za ucelem secteni (vhodne jimi stanovenych casti) svych prebyvajicich velicin {V(X)} tak, aby soucet byl vetsi nez jedna. Tim se vyrobi dalsi, spolecny nekolika stranam, poslanec. To, jak se budou jednotlive strany v tomto dohadovat a jake lokalni, treba i vzajemne se prekryvajici, "koalice" za timto ucelem utvori nemusi specifikovat zadny zakon, lze to proste nechat na iniciative zezdola. Nakonec by tak pro ty uklizecky a vratne zbyl ve vetsine situaci mene, nez jeden poslanec :)
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Comments
Post a Comment