Provětrávání?
30. dubna. Potesilo mne, ze svatek paleni carodejnic neni tak morbidni, jak jserm se driv domnival: ... Lidový zvyk pálení ohňů a figury čarodějnice ze slámy jsou něčím jiným než čarodějnickými procesy, které probíhaly v Evropě mezi roky 1450 a 1750 a podle dnešních odhadů si vyžádaly třicet až sto tisíc obětí. Nejde tedy o připomínku obětí, ale v pojetí tradice je to rituál vyhánění zla. Čeněk Zíbrt, český kulturní historik a národopisec, který koncem devatenáctého století systematicky shromažďoval doklady o lidových obyčejích, pověrách a slavnostech, ve své knize Staročeské výroční obyčeje z roku 1889 píše, že zvyk pálit ohně 30. dubna v původních českých pramenech vůbec není a do našich zemí přišel až později pod německým vlivem. Co tu ovšem v Čechách bylo dávno před pálením ohňů, jsou pověsti o tom, co této noci dělají baby čarodějnice, jak létají na hřeblech a trlicích, jak dojí mléko z trlic místo z krávy a jak uřezávají provazy oběšenců na šibenicí...