Den mnoha výročí

Dnes je den mnoha vyroci. Napriklad 263. vyroci narozeni W.A. Mozarta a take napr. i 75. vyroci definitivniho prolomeni blokady Leningradu. (Vsimnete si tech cetnych vyronu  protiruske nenavisti i v takovyto pamatny den...)  Blokady druheho nejvyznamnejsiho - po Moskve -  bolsevickeho  velkomesta spojenymi  vojsky tehdejsi  evropske unie vedene Nemeckem. (On ten rusky agresor je totiz nepoucitelny, neustale si  dela zalusk na mirumilovne staty zbytku Evropy a tak je na jeho agresivitu nutno reagovat v pripade nutnosti i preventivnimi udery. ). A take 74. vyroci osvobozeni - dnes bychom korektneji napsali: obsazeni invazni ruskou/sovetskou armadou  -  obriho  nemeckeho valecneho, prumyslove trestaneckeho komplexu Auschwitz-Birkenau Sovetskou armadou.  Mimochodem, v Leningrade maji Nemci na svedomi  (viz take zde)  stejne velky pocet mrtvych, nevinnych civilistu jako v Birkenau. V obou pripadech cca 1 milion mrtvych . (Zajimal by mne velice  vyber veskereho tisku z let 1941 - 1944 ktery o tomto komplexu psal.  Udelal nekdo nekde uz takovyto vyber? Urcite by se nejake clanky ve starych novinach nasly, tak jako existuji reportaze  - znam je i  z naseho tehdejsiho  protektoratniho tisku - o zidovskem ghettu v Lublinu atd.)  Tuhle knihu, jejiz obalku pretiskuji nize  - v Levnych knihach stoji ted   pouhou  stovku - jsem si koupil uz pred vice lety v Londyne  a povazuji ji za velmi kvalitni. Utkvel mi v pameti m.j. udaj z posledni kapitoly te knihy, pojednavajici o "historicke spravedlnosti"  - vuci tem, kteri v tomto obrim komplexu pracovali jako zamestnanci.  (tedy zamestnanci vyhlazovacich zarizeni v Birkenau, nepocitame nemecke inzenyry a  polske a nemecke delniky v tovarne Buna na umely kaucuk atd.).  Ve srovnani s temi, co tam byli vezneni a pripadne  usmrcovani... Takze:  Z tisicu  z a m e s t n a n c u     tohoto komplexu jich po valce 95% nebylo vubec NIJAK  potrestano.  Abych tedy nekrivdil te nemecke justici: Obcas se k jakesi snaze potrestat spoluviniky toho, co se tam delo,  odhodlala. Co na tom, ze  to melo drobne zpozdeni. Prvni vyraznejsi pocin zapadonemecke justice v tomto smeru byl az v polovine 60. let minuleho stoleti. Frankfurtske procesy.  No a nekdy to trvalo "pouhych" 70 let, nez se dotycne vrahy a jejich pomocniky  pokusili v Nemecku  pohnat k jakesi zodpovednosti.  Hlavne asi za to, mam takovy neprijemny pocit,  ze se po 60 letech odvazili otevrene priznat  neprijemnou pravdu - i na strankach tehle knihy - jak to tam tehda z pohledu zamestnance vypadalo. (Uplne normalne. Zamestnani jako kazde jine.)  Viz treba ten "sklar" Oskar Groning, jeden z hlavnich "hrdinu" zaverecnych kapitol te knihy. Myslim, ze ho loni zacali v Nemecku soudit - ale pak jim brzy umrel.  Mel si to radeji  nechat pro sebe, ty sve vzpominky... Minulost je lepsi nechat milosrdne spat (dnes je prece vsechno uz uplne jinak, nez pred lety)  nevykecavat se v nejake knizce  (o vecech, ktere kazi ci zpochybnuji jinak zcela zaslouzenou  povest Nemcu coby  vsestranne  nejvyspelejsiho a nejkulturnejsiho naroda) - a urcite by mu pak  dala ta  "spravedlnost"  pokoj