Kůrovec, lesní hospodářství a "ekologové"

Zajimavy clanek
http://neviditelnypes.lidovky.cz/lesnictvi-toc-se-a-vrc-muj-kolovratku-dwv-/p_ekonomika.aspx?
c=A190101_201745_p_ekonomika_wag

Smrk je hlavní hospodářskou dřevinou a všechny velké pilařské provozy v ČR neřežou nic jiného než smrk...

b) Dalším faktorem je záměrné hýčkání kůrovce. Předchozí generace lesníků věděly, co kůrovec dokáže, a měly z něj doslova strach. První migrace záměrně pěstovaného kůrovce k nám dorazila z Národního parku Bavorský les počátkem 80. let do oblasti Borových Lad a Knížecích Plání na Šumavě. Vzhledem k tomu, že se tato importovaná kalamita šířila „za dráty“ v tehdejším hraničním pásmu, bylo k jejímu zpracování potřeba úsilí všech lesních závodů Jihočeských státních lesů.

Počátkem 90. let putovala po ČR německá výstava velebící kůrovce způsobem „pohleďte, kolik milionů těchto roztomilých broučínků uživí jeden festmeter dřeva“. Toho se chytili naši zelení iluzionisté, kteří pak po vyhlášení Národního parku Šumava v roce 1991 prosadili, aby se ze Šumavy (a dalších území pod jejich kuratelou) stala chovná stanice kůrovců. Módní vlny „kůrovec je tvor boží“ se chytili i někteří vědci, jejichž hraběcí rady typu „kůrovec je nedílnou součástí lesního ekosystému“, „kůrovec tu byl dávno před námi“, „s kůrovcem se zdravý les vyrovná, a nezdravý les ať zhyne“, „kůrovec je architekt lesa“, „řízený rozpad smrčin prostřednictvím kůrovce“, „kůrovec zahubí nepůvodní smrky a autochtonním se vyhne“, „kůrovec Šumavě hodně pomohl“ či „šíření kůrovce se samovolně zastaví“ vstoupily do podvědomí veřejnosti i lesníků

A jeden klasicky vers z toho clanku - tykajici se ovsemze  nejen kurovce

Však lépe v mylné naději sníti,
před sebou čirou temnotu,
nežli budoucnost odhaliti,
strašlivou poznati jistotu!