20200208
Zdalky vypadaji hory dnes docela slusne. Skoro jako v zime ... :)
Pri sirokouhlejsim pohledu uz zretelne vidime tu letosni opetovnou snehovou bidu. Jeste ze existuje umely snih :)
Tenhle cerstvy snih se dobre prihazuje lopatou/prihrnuje do stopy prislusnou technikou a tak snad poradatele tu Jizerskou50 pri mobilizaci vsech sil zvladnou - jeste vcas pred prichodem te vichrice a dalsi oblevy
Aktualnich odpolednich 936 hPa uprostred te nize mezi Gronskem a Islandem
Dnes pridam malou, obecnou filosofickou uvahu nad zobrazovanim cisel/namerenych velicin v matematice a v historii lidske spolecnosti. (A konretne v meteorologii a klimatologii :) Byl to samozrejme kdysi veliky objev, skvela ukazka schopnosti abstraktniho mysleni Homo Sapiens, vymyslet a zavest desetinnou (nebo jinou, binarni atd.) ciselnou soustavu pouzivajici zvolene, nevelke mnoziny treba tech "arabskych" cislic. Snad nejvyraznejsim znakem zaostalosti jinak velmi vyspeleho rimskeho imperia byla prave ta jejich - zcela nemozna - ciselna soustava. Mozna to byla i ona, ktera spoluzpusobila ten vseobecny upadek ved v rimske civilizaci, kdy tato mocna rise se nikdy uz nedostala (v obecnem vedeckem poznani, neminim specializovane technicke obory jako napr. stavitelstvi) nad uroven porozumeni svetu, ktereho o nekolik set let drive dosahla jeji recka predchudkyne.
A ted ke klimatologii. Tato veda dodnes trpi mimo jine jednim zasadnim - a pritom podobnym - neduhem, jaky mela rimska matematika, fyzika a dalsi vedy. Nepouziva vhodne casove jednotky! Predstavte si, ze denni hlaseni teplot, tlaku, vlhkosti atd. - a kresleni grafu - provadite v rimske soustave cislic... Tak to se prece tak nedela, namitnete. Ano - nedela - ale v klimatologii dodnes chybi volba rozumnych "jednotek" pri vyjadrovani DELSICH casovych useku a pri pocitani ruznych prumeru pres prislusne casove useky.
Co chci sdelit: Krome zavedenych jednotek pro mereni kratkych casovych useku (vteriny, minuty atd. pripadne tedy unixovsky cas ktery je napr. pro kresleni meteorologickych grafu v usecich delky nejvyse nekolika hodin asi nejvhodnejsi) soudobe klimatologii CHYBI rozumne zobrazovaci jednotky delsich casovych useku. Rozumnou casovou jednotkou je samozrejme jeden DEN (ze zrejmych astronomicko - meteorologickych duvodu) a obdobne jeden ROK. Naproti tomu TYDEN a zvlaste pak MESIC jsou jednotky casu, ktere sice maji vyznam v ekonomii, v doprave, obecne v rizeni behu lidskych instituci, podniku a statu - ale pouzivat je v klimatologii je naprosto zcestne.
Az slabomyslne! Dela to pak totiz z puvodne zajimave casove rady dni jiz obvykle naprosto chaoticky, malo pochopitelny soubor "charakteristik" jednotlivych mesicu jejichz chovani navzajem ma jiz malo co spolecneho a pripadne pozoruhodne vicedenni anomalie ci trendy se tim mesicnim prumerovanim rozbiji/dukladne promichaji dohromady a udelaji z te rady obvykle jiz jen malo pochopitelny galimatyas. (Pozn. vliv astronomickeho telesa Mesic na zemske pocasi mozna neni uplne zanedbatelny ale rozhodne je jednak podstatne mensi nez treba vliv Mesice na prilis a odliv mori ale hlavne natolik zprostredkovany a ovlivneny dalsimi, dulezitejsimi - a nejen astronomickymi - vlivy ze delit meteorologicky a klimatologicky cas jednotkou cca 28 - 30 dni je opravdu totalni libovule a nesmysl, pitomost!) TRI MESICE - to uz je o neco rozumnejsi jednotka casu, uz to taky trochu souvisi s pojmem "rocni" obdobi, ktery zavedli nasi moudri predkove jiz kdysi pred pradavnem. Ma obvykle jiz smysl delat teplotni prumery prosinec - unor, cerven - srpen nebo i brezen - kveten. Pripadne anomalie timto prumerovanim postizene az vymazane (napr. anomalne chladny brezen+duben oproti predchozimu teplemu obdobi "meteorologicke zimy" a teplemu kvetnu) se daji uvest bokem, jako upresnujici udaj k jinak uz vcelku dost slusne vypovidajici sumarni charakterizaci daneho roku pomoci tech ctvrtletnich sum a prumeru. No a jednotka typu 30 LET pro stanovovani "klimaticke normy" ?To uz je tak saskovska, absolutne libovolna a bez sebemensiho prirodovedneho/meteorologicko klimatologickeho vyznamu zvolena (spolecensky vyznam to jakysi ma, 30 let byva casto typicka casova jednotka "obmeny kadru" v ruznych lidskych institucich atd.) jednotka, ze ji snad ani neni treba komentovat a bylo by uz jen ztratou casu ji zpochybnovat ci zesmesnovat
K textu nize http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1581090152 v udaji "průměrná měsíční teplota vzduchu 0,3 °C byla o +2,3 °C vyšší než normál" ma to cislo +2.3 jakysi smysl - zatimco samotny "absolutni" udaj 0.3 nerika vlastne nic - vezmeme li v potaz, jak ho pocitaji. Zvlast tedy, zajima li vas jaky byl ten prave uplynuly leden na nejake lokalite nadmorske vysky vetsi, nez 600 m n m ;)
Jeste osobni vzpominka na "rekordni" rok 1964 zmineny nize. Ten leden jsem stravil v pionyrskem tabore v Seci.
Velmi dobre si pamatuji brusleni na rybnice ve vesnici, velke ledove kry na plazi polovypustene prehrady, zbytky snehu pri nadchazejici obleve v Brode pri prijezdu domu na samem konci ledna a hlavne - rekordni snehovou vanici kolem data 10. unora toho roku. Bylo to nejvetsi snezeni pritom "ciste atlantickeho charakteru" i s vetrem a zavejemi ktere ja vlastne za cele svoje mladi z nizsich partii Podkrkonosi pamatuji. (Ostatni mimoradne silna snezeni napr. kolem 10 prosince 1965, kolem 5. brezna 1970 uz mela hodne co delat s teplymi frontami a nizemi a rekordni snezeni pred vanoci 1966 se pod 350 m n projevilo hlavne destem atd.)
A jeste k lednu 2007. Tehda to byl sok (po predchozi, az pohadkove krasne zime 2006 a po rekordnim mnozstvi snehu na krkonosskych hrebenech v unoru a breznu roku 2005) - navzdory Kyrillovi atd. i hrebeny Krkonos byly jeste kolem 25. ledna prakticky beze snehu. Pak se to ale zacalo rychle menit. Dole pretrvavala obleva ale na hrebenech Krkonos napadla pak v prvni puli unora spousta snehu. Naopak roku 2014 se leden zdal jeste jakztakz a sok z predcasneho jara - i na hrebenech hor - pak postupne prisel az v polovine unora...
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Leden 2020 na území ČR byl teplotně nadnormální. Průměrná měsíční teplota vzduchu 0,3 °C byla o +2,3 °C vyšší než normál 1981-2010. Nejvyšší lednová průměrná teplota na území ČR v období od roku 1961 byla zaznamenaná v roce 2007, a to 3,1 °C.
V historii byla vůbec nejvyšší maximální denní teplota pro leden na území ČR naměřena dne 29.1.2002 na stanici Ústí nad Labem (18,8 °C) a dále 17.1.1993 na stanici Vimperk v okrese Prachatice (18,7 °C). Naopak nejnižší minimální denní teplota na stanicích ve správě OK ČHMÚ byla naměřena dne 24.1.1942 na stanici Chlum u Třeboně v okrese Jindřichův Hradec (-36,2 °C) a 16.1.1893 na stanici Tábor (-36,0 °C).
Srážkově byl leden 2020 na území ČR silně podnormální. Průměrný měsíční úhrn srážek na území ČR 18 mm představuje 41 % normálu 1981-2010. Hodnota měsíčního srážkového úhrnu představovala ve všech krajích 50 % normálu a méně. Nejhorší situace byla v kraji Středočeském a Praze, kdy za měsíc leden spadlo v průměru pouze 12 mm, což představuje 35 % normálu 1981-2010.
V období od roku 1961 bylo na území ČR zaznamenáno 6 let s nižším nebo stejným úhrnem srážek za leden než v roce letošním. Nejméně srážek bylo zaznamenáno v roce 1964, kdy na území ČR spadlo v průměru pouze 15 mm srážek.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Epidemie "koronaviru" v Cine mne zatim prilis nevzrusuje... tady je ale nekolik clanku na toto tema - s velmi ruznymi pohledy na nebezpecnost one udalosti https://vlkovobloguje.wordpress.com/
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
A je tu dalsi vyroci... 8. února 1940 v polském městě Lodži nacisté uspořádali jedno z největších ghett v Evropě. Jeho vězni byli Židé, Cikáni, komunisté a později zástupci polského hnutí odporu. Většina z těch, kteří byli chyceni v ghettu, 200 tisíc osob, zemřela na hladovění a nemoci, nebo byli posleze nacisty zabiti v táborech smrti. Ghetto bylo řízeno především židovskou administrativou, Judenratem, vedenou Chaimem Rumkovským. V roce 1942, po rozkazu nacistů vydat všechny obyvatele ghetta se zdravotním postižením (=tedy hlavne starsi lidi a deti) aby je poslali do táborů smrti, Rumkovsky řekl, že za cenu těchto životů bude možné zachránit většinu ostatnich lidí v ghettu. "Dejte mi své děti!" - Tímto slovem oslovil Rumkovsky obyvatele ghetta. Ta věta se stala neoficiálním symbolem tragédie v Lodži https://russian.rt.com/science/foto/707944-80-let-lodz-getto
https://en.wikipedia.org/wiki/Chaim_Rumkowski Primo Levi, an Auschwitz survivor, in his book The Drowned and the Saved, concludes: "Had he survived his own tragedy...no tribunal would have absolved him, nor, certainly, can we absolve him on the moral plane. But there are extenuating circumstances: an infernal order such as National Socialism exercises a frightful power of corruption against which it is difficult to guard oneself. To resist it requires a truly solid moral armature, and the one available to Chaim Rumkowski...was fragile." At best, Levi viewed Rumkowski as morally ambiguous and self deluded. Hannah Arendt, in her book Eichmann in Jerusalem, placed Rumkowski's egotism at the low end of the spectrum of wartime ghetto leadership examples.[40] Professor Yehuda Bauer points out that if the Russians had continued their summer offensive in 1944, Lodz would have been the only ghetto to be liberated with a significant amount of its inhabitants still alive, and Rumkowski might be remembered in a very different light
Pri sirokouhlejsim pohledu uz zretelne vidime tu letosni opetovnou snehovou bidu. Jeste ze existuje umely snih :)
Tenhle cerstvy snih se dobre prihazuje lopatou/prihrnuje do stopy prislusnou technikou a tak snad poradatele tu Jizerskou50 pri mobilizaci vsech sil zvladnou - jeste vcas pred prichodem te vichrice a dalsi oblevy
Aktualnich odpolednich 936 hPa uprostred te nize mezi Gronskem a Islandem
Dnes pridam malou, obecnou filosofickou uvahu nad zobrazovanim cisel/namerenych velicin v matematice a v historii lidske spolecnosti. (A konretne v meteorologii a klimatologii :) Byl to samozrejme kdysi veliky objev, skvela ukazka schopnosti abstraktniho mysleni Homo Sapiens, vymyslet a zavest desetinnou (nebo jinou, binarni atd.) ciselnou soustavu pouzivajici zvolene, nevelke mnoziny treba tech "arabskych" cislic. Snad nejvyraznejsim znakem zaostalosti jinak velmi vyspeleho rimskeho imperia byla prave ta jejich - zcela nemozna - ciselna soustava. Mozna to byla i ona, ktera spoluzpusobila ten vseobecny upadek ved v rimske civilizaci, kdy tato mocna rise se nikdy uz nedostala (v obecnem vedeckem poznani, neminim specializovane technicke obory jako napr. stavitelstvi) nad uroven porozumeni svetu, ktereho o nekolik set let drive dosahla jeji recka predchudkyne.
A ted ke klimatologii. Tato veda dodnes trpi mimo jine jednim zasadnim - a pritom podobnym - neduhem, jaky mela rimska matematika, fyzika a dalsi vedy. Nepouziva vhodne casove jednotky! Predstavte si, ze denni hlaseni teplot, tlaku, vlhkosti atd. - a kresleni grafu - provadite v rimske soustave cislic... Tak to se prece tak nedela, namitnete. Ano - nedela - ale v klimatologii dodnes chybi volba rozumnych "jednotek" pri vyjadrovani DELSICH casovych useku a pri pocitani ruznych prumeru pres prislusne casove useky.
Co chci sdelit: Krome zavedenych jednotek pro mereni kratkych casovych useku (vteriny, minuty atd. pripadne tedy unixovsky cas ktery je napr. pro kresleni meteorologickych grafu v usecich delky nejvyse nekolika hodin asi nejvhodnejsi) soudobe klimatologii CHYBI rozumne zobrazovaci jednotky delsich casovych useku. Rozumnou casovou jednotkou je samozrejme jeden DEN (ze zrejmych astronomicko - meteorologickych duvodu) a obdobne jeden ROK. Naproti tomu TYDEN a zvlaste pak MESIC jsou jednotky casu, ktere sice maji vyznam v ekonomii, v doprave, obecne v rizeni behu lidskych instituci, podniku a statu - ale pouzivat je v klimatologii je naprosto zcestne.
Az slabomyslne! Dela to pak totiz z puvodne zajimave casove rady dni jiz obvykle naprosto chaoticky, malo pochopitelny soubor "charakteristik" jednotlivych mesicu jejichz chovani navzajem ma jiz malo co spolecneho a pripadne pozoruhodne vicedenni anomalie ci trendy se tim mesicnim prumerovanim rozbiji/dukladne promichaji dohromady a udelaji z te rady obvykle jiz jen malo pochopitelny galimatyas. (Pozn. vliv astronomickeho telesa Mesic na zemske pocasi mozna neni uplne zanedbatelny ale rozhodne je jednak podstatne mensi nez treba vliv Mesice na prilis a odliv mori ale hlavne natolik zprostredkovany a ovlivneny dalsimi, dulezitejsimi - a nejen astronomickymi - vlivy ze delit meteorologicky a klimatologicky cas jednotkou cca 28 - 30 dni je opravdu totalni libovule a nesmysl, pitomost!) TRI MESICE - to uz je o neco rozumnejsi jednotka casu, uz to taky trochu souvisi s pojmem "rocni" obdobi, ktery zavedli nasi moudri predkove jiz kdysi pred pradavnem. Ma obvykle jiz smysl delat teplotni prumery prosinec - unor, cerven - srpen nebo i brezen - kveten. Pripadne anomalie timto prumerovanim postizene az vymazane (napr. anomalne chladny brezen+duben oproti predchozimu teplemu obdobi "meteorologicke zimy" a teplemu kvetnu) se daji uvest bokem, jako upresnujici udaj k jinak uz vcelku dost slusne vypovidajici sumarni charakterizaci daneho roku pomoci tech ctvrtletnich sum a prumeru. No a jednotka typu 30 LET pro stanovovani "klimaticke normy" ?To uz je tak saskovska, absolutne libovolna a bez sebemensiho prirodovedneho/meteorologicko klimatologickeho vyznamu zvolena (spolecensky vyznam to jakysi ma, 30 let byva casto typicka casova jednotka "obmeny kadru" v ruznych lidskych institucich atd.) jednotka, ze ji snad ani neni treba komentovat a bylo by uz jen ztratou casu ji zpochybnovat ci zesmesnovat
K textu nize http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1581090152 v udaji "průměrná měsíční teplota vzduchu 0,3 °C byla o +2,3 °C vyšší než normál" ma to cislo +2.3 jakysi smysl - zatimco samotny "absolutni" udaj 0.3 nerika vlastne nic - vezmeme li v potaz, jak ho pocitaji. Zvlast tedy, zajima li vas jaky byl ten prave uplynuly leden na nejake lokalite nadmorske vysky vetsi, nez 600 m n m ;)
Jeste osobni vzpominka na "rekordni" rok 1964 zmineny nize. Ten leden jsem stravil v pionyrskem tabore v Seci.
Velmi dobre si pamatuji brusleni na rybnice ve vesnici, velke ledove kry na plazi polovypustene prehrady, zbytky snehu pri nadchazejici obleve v Brode pri prijezdu domu na samem konci ledna a hlavne - rekordni snehovou vanici kolem data 10. unora toho roku. Bylo to nejvetsi snezeni pritom "ciste atlantickeho charakteru" i s vetrem a zavejemi ktere ja vlastne za cele svoje mladi z nizsich partii Podkrkonosi pamatuji. (Ostatni mimoradne silna snezeni napr. kolem 10 prosince 1965, kolem 5. brezna 1970 uz mela hodne co delat s teplymi frontami a nizemi a rekordni snezeni pred vanoci 1966 se pod 350 m n projevilo hlavne destem atd.)
Co na tom, ze tehdejsi leden 1964 byl rekordne suchy - unor vsechno radikalne zmenil. Coz se letos v obdobne mire zdaleka nekona - nemluve o tom, ze letosni leden mel nekolik desitek obdobne suchych "predchudcu" (minim mesice v rade, jak jdou za sebou,). Obecne porovnavat ledny ruznych roku mezi sebou mi prijde sice mene slabomyslne, nez porovnavat pocasi "v tento" den v ruznych letech. Tohleto ale prece ma jisty smysl az pro vicedenni useky resp. nebo tedy aspon porovnavat dny z sirsiho intervalu. Jeden den je prilis malo - a jeden mesic je uz zase prilis mnoho. Hlavni vadou takovehoto srovnani je ale to umele rozsekani casove rady do useku svevolne zvolene - bez jakehoholiv ohledu k konkretni meteo situaci toho roku - delky. Jasne, ze nemuzu byt prilisnym nihilistou v tomto - treba historicka data ze Snezky jsou normalnim smrtelnikum pristupna prave jen v takovychto svevolne osekanych mesicnich porcich :)
A jeste k lednu 2007. Tehda to byl sok (po predchozi, az pohadkove krasne zime 2006 a po rekordnim mnozstvi snehu na krkonosskych hrebenech v unoru a breznu roku 2005) - navzdory Kyrillovi atd. i hrebeny Krkonos byly jeste kolem 25. ledna prakticky beze snehu. Pak se to ale zacalo rychle menit. Dole pretrvavala obleva ale na hrebenech Krkonos napadla pak v prvni puli unora spousta snehu. Naopak roku 2014 se leden zdal jeste jakztakz a sok z predcasneho jara - i na hrebenech hor - pak postupne prisel az v polovine unora...
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Leden 2020 na území ČR byl teplotně nadnormální. Průměrná měsíční teplota vzduchu 0,3 °C byla o +2,3 °C vyšší než normál 1981-2010. Nejvyšší lednová průměrná teplota na území ČR v období od roku 1961 byla zaznamenaná v roce 2007, a to 3,1 °C.
V historii byla vůbec nejvyšší maximální denní teplota pro leden na území ČR naměřena dne 29.1.2002 na stanici Ústí nad Labem (18,8 °C) a dále 17.1.1993 na stanici Vimperk v okrese Prachatice (18,7 °C). Naopak nejnižší minimální denní teplota na stanicích ve správě OK ČHMÚ byla naměřena dne 24.1.1942 na stanici Chlum u Třeboně v okrese Jindřichův Hradec (-36,2 °C) a 16.1.1893 na stanici Tábor (-36,0 °C).
Srážkově byl leden 2020 na území ČR silně podnormální. Průměrný měsíční úhrn srážek na území ČR 18 mm představuje 41 % normálu 1981-2010. Hodnota měsíčního srážkového úhrnu představovala ve všech krajích 50 % normálu a méně. Nejhorší situace byla v kraji Středočeském a Praze, kdy za měsíc leden spadlo v průměru pouze 12 mm, což představuje 35 % normálu 1981-2010.
V období od roku 1961 bylo na území ČR zaznamenáno 6 let s nižším nebo stejným úhrnem srážek za leden než v roce letošním. Nejméně srážek bylo zaznamenáno v roce 1964, kdy na území ČR spadlo v průměru pouze 15 mm srážek.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Epidemie "koronaviru" v Cine mne zatim prilis nevzrusuje... tady je ale nekolik clanku na toto tema - s velmi ruznymi pohledy na nebezpecnost one udalosti https://vlkovobloguje.wordpress.com/
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
A je tu dalsi vyroci... 8. února 1940 v polském městě Lodži nacisté uspořádali jedno z největších ghett v Evropě. Jeho vězni byli Židé, Cikáni, komunisté a později zástupci polského hnutí odporu. Většina z těch, kteří byli chyceni v ghettu, 200 tisíc osob, zemřela na hladovění a nemoci, nebo byli posleze nacisty zabiti v táborech smrti. Ghetto bylo řízeno především židovskou administrativou, Judenratem, vedenou Chaimem Rumkovským. V roce 1942, po rozkazu nacistů vydat všechny obyvatele ghetta se zdravotním postižením (=tedy hlavne starsi lidi a deti) aby je poslali do táborů smrti, Rumkovsky řekl, že za cenu těchto životů bude možné zachránit většinu ostatnich lidí v ghettu. "Dejte mi své děti!" - Tímto slovem oslovil Rumkovsky obyvatele ghetta. Ta věta se stala neoficiálním symbolem tragédie v Lodži https://russian.rt.com/science/foto/707944-80-let-lodz-getto
„Dejte mi své děti“: ghetto v Lodži (Litzmannstadt) bylo vytvořeno před 80 lety
(a osvobozeno Rudou armadou pred 75 lety, na miste ghetta zustavalo k tomu 17. lednu 1945 uz jen asi 800 polomrtvych Zidu . Kvalitu google prekladu radeji nekomentovat...
https://en.wikipedia.org/wiki/Chaim_Rumkowski Primo Levi, an Auschwitz survivor, in his book The Drowned and the Saved, concludes: "Had he survived his own tragedy...no tribunal would have absolved him, nor, certainly, can we absolve him on the moral plane. But there are extenuating circumstances: an infernal order such as National Socialism exercises a frightful power of corruption against which it is difficult to guard oneself. To resist it requires a truly solid moral armature, and the one available to Chaim Rumkowski...was fragile." At best, Levi viewed Rumkowski as morally ambiguous and self deluded. Hannah Arendt, in her book Eichmann in Jerusalem, placed Rumkowski's egotism at the low end of the spectrum of wartime ghetto leadership examples.[40] Professor Yehuda Bauer points out that if the Russians had continued their summer offensive in 1944, Lodz would have been the only ghetto to be liberated with a significant amount of its inhabitants still alive, and Rumkowski might be remembered in a very different light
Comments
Post a Comment