20201028-32
1. listopadu. Par snimku vcerejsiho poledniho - dost vylidneneho - Brodu (pozn. kouknu nekdy take v Praze hlavne na Karluv most a Staromak, zda tam je taky tak malo lidi... ale tam bude aspon tech fotografu urcite dost :) Kostelni vrch, Maly rynek a stavidla v Brode
Vyskovy rozdil mezi hladinou Jizery a vrcholem Cerne studnice / Kozakova je 600 / 475 metru
Ta byvala textilni fabrika v pozadi je vice, nez 190 let stara...
Jeste dve animace. Vcerejsi velka voda v Navarove (na rozdil od Korenova - a od Navarova 14. rijna - jsem tam dnes na zaznamu kamery neuvidel zadne vodaky, prestoze pri jizde po silnici R 10 bylo vodackych aut videt vcera odpoledne nekolik) a sluncem osvetlena odpoledni stavidla v Brode
-------------------------------------------------------------------------------------------------
31. rijna. Velka voda po ranu. Kamenice tentokrat za horni Jizerou tolik nezaostava. Dest v Jizerkach se k ranu zmirnil a v podhuri zcela ustal. Tato velka voda neni vetsi, nez 14. rijna. Adresy webovych stranek spolku hydronet snimajicich aktualni stavy pojizerskych rek najdete v souhrnu napr. zde
V Jizerce mi prijde vody znatelne mene, nez pred 14 dny a v centralnich Jizerkach uz hladina potoku dost klesla, viz napr. v tomto smeru vzdy nejaktualnejsi vodocet Cerne Desne nad Sousi
Noc 30/31 rijna. Silne srazkove uhrny poslednich hodin v Jizerkach, hlavne v sirsim okoli Smedavy. Vypada to na pozdne nocni povoden na Smede, Jizerce a horni Jizere. Svetlo bude rano az po seste cili driv to na kamerach neuvidime :) Nejlepe/nejdrive byva ta velka voda a vzrust prutoku videt na limnigrafu Cerne Desne nad nadrzi Sous http://www.pla.cz/portal/sap/en/PC/Mereni.aspx?id=181&oid=1 o par hodin pozdeji pak v Jablonecku
Pohled na teploty. Vsimnete si, jak pozoruhodne si odpovidaji grafy teploty Jizery a vnitrni teploty ve masivni nevytapene budove - galerii na Porici. Da se rici, ze plati pravidlo "teplota vzduchu v kostelich v udolich stredni Jizery (pozn. Kamenice je v lete na soutoku az o 2 stupne studenejsi, ale ted na podzim uz bude ten rozdil jen maly) byva na sklonku podzimu o 4.5 stupne vyssi, nez teplota vody v rece :)
--------------------------------------------------------------------------------------------------
Smel bych si prat, aby takovyto soudce tez nekdy visel na opratce - nebo by bylo takove prani trestne? Nevim, radeji se zdrzim jakehokoliv vyjadrovani/ba premitani na tema, co bych jednotlivym akterum tehle kauzy "notovny" pral ja https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/pavel-notovny-zdenek-ondracek-twitter-odsouzeni-soud-vyroky.A201031_075455_domaci_vlc (a jak vidim v diskusi pod clankem, nejsem s podobnym nazorem/dotazem sam)
-------------------------------------------------------------------------------------------------------
Zloutnuti a opadavani listi v poslednich dnech. V animaci Navarova chybi vetsina dnu prvni poloviny rijna, nemam je ted po ruce (a tak zaber trochu skace) v animaci Korenova poslednich dvou dnu vidime manipulace s jezem na elektrarne v Zelenem udoli
Zajimava serie fotek z te vcerejsi "multikulturni udalosti" v Nice
https://www.dailymail.co.uk/news/article-8894929/Pictured-Terrorist-21-killed-three-foot-long-knife-Nice-church-terror-rampage.html#i-e4bfa50a06f3b50 a porovnejme fotky techto dvou milujicich matek, ta druha je odtud (pred 130 lety fotografie nebyla jeste technicky schopna zobrazovat pohyb a emoce)
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Impresivni snimky z Armenie, byvale jejich hlavni mesto Ani lezici dnes v Turecku. (Fakt ty snimky stoji za prohlednuti!) Nazorna ukazka, jak se muslimske staty chovaji k tisic let starym krestanskym pamatkam. (Urcite rekonstrukcni prace tam udajne Turecko zahajilo pred par lety.) Pozn. Karabach lezi na opacne strane Armenie, nez toto "mesto duchu" pod Araratem. A z Jerevanu mate tu majestatni narodni horu co by kamenem dohodil, je videt odvsude, jenze lezi uz u smrtelnych nepratel. Docela traumatizujici pro jejich narodni hrdost...
Of all Armenia’s cities, Ani was the most celebrated in its time. The last independent Armenian kingdom on traditional lands – ruled by the ancient Bagratuni dynasty – moved its court here in the year 971 C.E. Construction work attracted huge numbers of skilled people and the city soon developed into a regional hub for trade. In the following decades, its population rivalled Baghdad and Constantinople and surpassed that of London and Paris
Poznamka MZ: Armenu jsem za zivot nekolik trochu poznal (hlavne kolegy matematiky, ale vnimal jsem i davne rodinne pratele, bohate americke Armeny, sberatele umeni). Byl jsem v te zemi jen jednou, pred 20 lety. (Konference na svazich hory Aragatz. Cesta autobusem z Tbilisi do Jerevanu byla v te dobe opravdu adrenalinovym zazitkem. No - nevybuchli jsme a na zpatecni ceste do Tbilisi jsem v kufru prevezl i skoro 20 kg tezky kus obsidianu, sebrany v zarezu silnice na vylete do klastera na jezere Sevan. Domlouvani se s celniky na letisti v Tbilisi dopadlo pak diky podpore tamnich gruzinskych pratel hladce :) Intensita nenavisti - opravnene! - Armenu vuci Turecku mne teda vzdy prekvapovala uz od doby, kdy jsem roku 1988 na konferenci ve Vilniusu sedel nahaty v saune uprostred mezi ruskym, armenskym a azerbajdzanskym kolegou - bylo to tehda tesne po pogromu na Armeny v Sumgaitu - kdyz jsem to porovnaval napr. s klidnym vztahem dnesnich Cechu k Nemecku. Jinak tedy Armenie pred 2 lety po tamnim protikorupcnim "barevnem" statnim prevratu ponekud zeslabila sve tradicni pevne vztahy s Ruskem, jedinou spolehlivejsi zarukou jejich budouciho preziti v agresivnim tureckem mori. Snad na to ted prilis nedoplati... Doplnek vecer. Snad to Putin (vsiml jsem si tez v minulych dnech jeho dost opatrne retoriky vuci obema stranam) nejak ukociruje, je to velky statnik a na rozdil od hlupaku v Bruselu chape, ze se souperi, protivniky ale i tradicnimi neprateli je treba jednat racionalne a konsistentne a snazit se nepripustit, aby se z te prvni kategorie treba i intrikami a zaskodnickymi akcemi dalsich mocnosti stala natrvalo kategorie druha. Dodatek 31.10. Tohle shrnuti historie sporu o Nahorni Karabach stoji za precteni https://special.novinky.cz/karabach-valka-o-cernou-zahradu/ Zajimave tema do tehle debaty vnasi take clanek https://denikn.cz/475559/lidice-a-cesti-politici-vtazeni-do-valky-o-karabach-a-kaviarova-a-konakova-diplomacie/?ref=tit ja ho chapu jako otazku: Ma se v Lidicich usporadat take vystava o obci ve Vychodnim Prusku, jejiz obyvatele silne utrpeli zverstvy, ktera tam napachali na sklonku roku 1944 zdivoceli vojaci Sovetske armady opili pocitem, ze konecne dosahli bojem uzemi nenavideneho nepritele, ktery jejich zemi zpusobil tolik bed? Ja si myslim ze NE, a to same plati o deni v Nahornim Karabachu. Neexistuji (bohuzel ci bohudik - doplnte si sami) nejake obecne uslechtile principy ktere by mely apriorne prednost pred opravnenymi (to je divne slovo, uznavam - pohled na to, co je opravnene a co neni se u protikladnych stran velmi lisi a u vztahu Turku a Armenu to plati obzvlaste) ZAJMY. Muj svetonazor (MZ) reflektuje zajmy ceskeho naroda, evropske civilizace a jeho krestanstvim formovane civilizace a tyto zajmy jsou v leccems protikladne zajmum civilizace mohamedanu. (Tak jako uvnitr te nasi civilizace vnimam, ze v leccems byly protikladne zajmy ceskeho a nemeckeho etnika na uzemi Ceskeho kralovstvi a ze ten spor byl nakonec vyresen paradoxne "diky" A. Hitlerovi - povalecnym odsunem vetsiny Nemcu od nas.) Takze - ja proste drzim palce Armenum i kdyz vnimam, ze v tom nelitostnem boji "kdo s koho" v oblasti Karabachu si taky bohuzel ne vzdy pocinaji spravedlive a v rukavickach. Asi jedinou rozumnou moznosti, jak to tam uklidnit je umistit tam ruskou armadu na nejblizsich 50 - 100 let (vsak ona americka armada v Nemecku je umistena taky uz 75 let!) ktera by pacifikovala pripadne excesy obou stran.
Ze středočeských Lidic je to do Náhorního Karabachu, kde se poslední měsíc rozhořely tvrdé boje, nějakých 2700 kilometrů, přesto se i tady před více než deseti letech uskutečnila jedna z bitev mezi kavkazskými státy Ázerbájdžánem a Arménií. V permanenci ovšem nebyly zbraně, ale slova. „Každý, kdo se objeví s nějakou aktivitou v Lidicích, má za ní svůj politický zájem,“ konstatuje Milouš Červencl, který vedl Památník Lidice od května 2005 do prosince 2016. Vzpomíná tak na kontroverzi, kterou vyvolala skutečnost, že se v roce 2009 a 2010 uskutečnil v této instituci kulturní a historický program pro karabašské městečko Chodžaly, kde Arméni 26. února 1992 zmasakrovali stovky ázerbájdžánských civilistů... Na události v Chodžalech z 26. února 1992 mají obě strany hodně rozdílné názory. Pro obyvatele Ázerbájdžánu se jedná o úmyslnou etnickou čistku dobytého území arménskými jednotkami. Někdy dokonce mluví o tragédii, při níž se počet obětí pohybuje mezi 161 a 613, jako o genocidě. Pro Armény se jednalo o bitvu, kdy se mezi civilisty, kteří utíkali z šestitisícového města, schovávali ozbrojenci, kteří pokračovali v boji
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
30.10. Tepla fronta, provazena uz od noci trvalejsim destikem, je tu
---------------------------------------------------------------------------------------------------
30. rijna. Novy ministr zdravotnictvi se vyjadruje smirlive a rozumne. A misto moralizovani na tema "podepsal vyzvu "Chvilek" ci ne? a lze ci nelze v tomto?" (pozn. opravdu jsem nesnasel to hnuti, zaplatpambu zaslo jiz na ubyte jako mnoho podobnych iniciativ "prazske kavarny") jsem take spis pragmatikem a souhlasim s nize uvedenou reakci ctenare - ktera tam tedy ale zdaleka nema nejvic hlasu, vetsina diskutujicich moralizuje. V situaci, kdy media opet delaji to, co jedine dobre umi: "rozesirat" situaci a konflikty mezi lidmi a skupinami spolecnosti - i tam, kde zatim moc nebyly - co nejvic https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/blatny-ministr-zdravotnictvi-petice-milion-chvilek-pro-demokracii.A201030_091511_domaci_kop to je od Babiše výborná strategie: vidíte, i s takovým člověkem dokážeme spolupracovat.
20. rijna vecer. Rozumny pohled na covid viz v nize uvedenem odkazu. Kdyz to trochu zjednodusime az zkarikujeme - tak je zbytecne vyzadovat rousky ve vsech, casto nesmyslnych situacich, dale jsou asi malo ucinne az zbytecne lockdowny mladsi a zdrave (vezmeme li tedy prunik obou techto vlastnosti s durazem spis na to zdravi nez na vek) populace - a naopak je dulezity nalezity ohled k zranitelne minorite. Nepriblizovat se k zchatrale vypadajicim duchodcum na mensi vzdalenost nez 3 metry ani v dopravnim prostredku ani na refyzi tramvaje ;) uvolnit prvni radu sedadel ve skolni tride, kde stara pani ucitelka neco vyklada, casto vetrat, v hospode si zasadne neprisedat k individuim ze zminene ohrozene skupiny. Necpat se ve frontach v supermarketu nedockave za duchodce pomalu platici a balici zavazadlo u pokladny atd. :) a hlavne neplytvat testy pro zdravou cast populace (s vyjimkou obcasnych testovacich vzorku pro statisticke ucely). Naopak - intensivne testovat ty, kteri se zranitelnou skupinou prichazeji do styku vcetne, pokud to kapacity dovoli, jejich rodinnych prislusniku https://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/kauzy/Covid-porazime-jinak-Prevratne-navrhy-od-profesora-Dostal-je-i-Babis-642166 Omyl Prymulovy strategie je prý v tom, že skupina vnímavých je špatně určena. „V národní strategii České republiky v boji proti covid-19 se pořád a mylně zabýváme celou populací a považujeme ji jako vnímavou a ohroženou, ačkoliv ohroženou skupinou jsou podle statistických dat osoby starší 65 let, které až v 93 % přispívají nejen do statistik úmrtí, ale i do statistik hospitalizací,“ píše profesor
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
A tady vidime, ze zdaleka ne vsichni berou prymulovska omezeni a prikazani dostatecne vazne
On je ten predpis omezujici pocet lidi ve skupine spis jen takovy typicky uredni siml - spolehajici na to, ze prislusny kontrolni organ sice umi pocitat do peti ale slozitejsi samostatne a spravne uvahy ohledne proudeni vzduchu atd. nemusi uz byt schopen :) Ne na presnem poctu lidi, ale na koncentraci viru ve vzduchu (a je to dulezite hlavne v uzavrenych prostorach) totiz predevsim zalezi https://blisty.cz/art/101623-porozumet-aerosolovemu-sireni-koronaviru-by-mohlo-byt-klicem-k-zvladnuti-pandemie.html
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Je hezke, kdyz uslechtily stat a ruzne jeho "neziskovky" pecuji o rozvoj minorit ale ma to jednu podstatnou vyhradu: Musi se pritom dbat - a to dusledne a v pripade potreby i tvrde - aby se z te minority nestala casem agresivni a nepratelska majorita. V souvislosti s covidem se posledni dobou i sirsi vrstvy spolecnosti stretavaji (a to je chvalyhodne) s abstraktnimi matematickymi pojmy jako je exponenciala. Exponencialni krivku (casem se zplostujici) poctu obeti epidemie ted uvidite malem uz i u zelinare (parafrazuji vtip z doby bolsevika, ohledne tehdy vsudypritomnych citatu z dila V.I. Lenina). Je treba obcas ale taktne a opatrne pripomenout - jasne, ono se to nesmi, je zakazano takove veci zverejnovat a dokonce i merit a vedecky sledovat - ze tvar zlovestne rostouci exponencialy (kterezto krivky se sice casem tez "zplosti" - ale to uz muze byt pozde) maji m.j. i rostouci pocty muslimu a jinych - dosud chranenych a zcela nekriticky podporovanych - minorit v ruznych evropskych zemich. Nemluve o rustu obyvatelstva takove Afriky
(Opravdu?!? I "strukturu" francouzske spolecnosti a statu?!? Pozn. MZ vnimam, ze tentokrat jde o katedralu v Nice, ne v Parizi.) Tahle zeme je asi uz ztracena - kez by se pesimiste s timto nazorem mylili - a zbyva ji asi jiz jen krute dilema mezi krvavou obcanskou valkou a uplnym podvolenim se islamu https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/nice-utok-francie-kostel-obet.A201029_095057_zahranicni_bur Dalsi alternativou by mohl byt vyjimecny stav se strilenim islamistickych vzbourencu bez soudu na miste precinu, s vojenskym dohledem uvnitr mesit a s povinnym bohosluzebnym jazykem francouzstina, docasnym zakazem vychazeni urcitych skupin obyvatelstva atd. Tomu ale asi brani vysoke procento francouzskych policistu arabskeho puvodu. Ona ta degenerace Francie byla ale zrejma uz nejpozdeji roku 1940, kdy ji Hitler prejel za par dni jak po masle a posleze prinutil k poslusne - bohuzel misty az ochotne - kolaboraci. (Nas teda taky... ale my jsme prece jen mensi zeme.) Zakryt to nemohou ani nektere stale jeste pretrvavajici uspechy toho statu napr. vedecke (i kdyz relativne ve vyrazne mensi mire, nez pred 100 a vice lety) a technicke (treba TGV)
Brutální teroristický útok ve Francii. V Nice byli nožem zavražděni tři lidé, jedna žena přišla o hlavu https://www.lidovky.cz/svet/pri-utoku-nozem-u-kostela-v-nice-byl-zabit-clovek-na-miste-je-nekolik-ranenych.A201029_095335_ln_zahranici_litsp
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
29. rijna. Barevny pohled na destivy dopoledni Navarov
Taky "oslava" statniho svatku? ;) https://www.novinky.cz/krimi/clanek/v-zahrade-kinskych-hori-kostel-sv-michaela-40340608 a proc se noviny (nejen Novinky.cz) stydi napsat tehdejsi nazev zeme, odkud ten kostelik roku 1930 z Mukaceva privezli? No prece Zakarpatska Ukrajina. Psat pouze "Ukrajina" je tendencni a zavadejici, zadny takovy stat tam toho roku nebyl. Presneji receno - to predchozi je stalinsky nazev z roku 1944 (jak se ta zeme jevila pri pohledu z Moskvy, Kyjeva nebo i Lvova pote, co se Ruda armada priblizila hranicim Madarska, kdyz president Benes na podzim toho roku uvidel v dopise od Stalina poprve tohle oznaceni, bylo mu hned jasne, ze tato cast byvale CSR je pro republiku ztracena ;) ktery od SSSR (kde se ale od roku 1945 spis pouzivalo kratsi oznaceni "Zakarpati") po roce 1990 prevzala moderni Ukrajina. Zatimco z pohledu naseho prvorepublikoveho Ceskoslovenska (at jiz z Prahy, Bratislavy ci Kosic) byl oficialni nazev te zeme PODKARPATSKA RUS. (Jaky byl madarsky nazev toho, pro ne samozrejme tez "PODkarpati", zde neresim.) Dnes by se tedy spis reklo - pri pohledu od nas - Podkarpatska Ukrajina (nazev Ukrajina v dobe vzniku CSR nebyl mimo byvale ruske imperium moc znamy a zavedeny)
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
A tenhle snimek dle meho nazoru urcite neni z 28. rijna https://blisty.cz/art/101611-jan-rychlik-v-dejinach-zadna-moralka-neni.html Na dlazbe a chodniku lezi prece snih (?!) a i kdyby to byl nejaky ortochromaticky film podavajici dlazbu bile - tak takhle silne opadane listi koncem rijna v Praze jeste prece nebyva. Mimochodem (poznamka po precteni plne verse toho clanku a neni to moje obecna reklama blistu, ktere v poslednich letech jsou naprosto uchylnym zdrojem informaci ve vetsine toho, co sleduji a propaguji) ten clanek historika Rychlika stoji za precteni!
Foto: Václavské náměstí dne 28. října 1918
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
A trocha optimismu do toho koronaviroveho besneni https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/koronavirus-covid-vojtech-thon-testovani-studie-promorenost.A201027_105917_veda_vov co jineho by meli statni epidemiologove uz vic, jak pul roku v prve rade delat, nez snazit se zmerit a zformulovat kvalifikovane odhady stupne promorenosti populace...
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
28. rijna odpoledne. Mraky typu "asperitas" nad Libercem
28. rijna dopoledne. Krasne svatecni dopoledne na horach, pohled z Lyse hory. Z ranni nizke oblacnosti - postupne rozpoustejici se - vzadu nad udolim Jizery vykukuje pouze Kozakov. Pozn. Podobne krasny svatecni den byl 28. rijen roku 2005 (mozna 2006, ted si to nepamatuji presne :) a archiv snimku nemam po ruce) na zaberech kamery Vrbatky. Tehdy ale bylo jasno - s cetnymi a vyraznymi vleckami letadel, dobre se na to pamatuji - po cely den
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Zajimavy clanek o velmi zajimavem cloveku https://www.idnes.cz/hradec-kralove/zpravy/karel-martinek-dvur-kralove-chemik-spisovatel-zvi
Comments
Post a Comment