20200521-25
Kdo by to byl byval rekl pred vice, nez dvema mesici, ze "Mapa sveta" ohledne koronaviru bude dnes vypadat takto:
Pro srovnani stav k 17. breznu
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Rousku ano ci ne? Aneb proudeni vzduchu - a castecek necistot v nem, dobre je to visualizovano na vydechovani koure - je slozita vec
Dnes castecny konec "rouskovani v Cechach". Ucinnost techto nahubku bude jiste jeste bohate diskutovana laiky i "profesionaly" v sirokem rozmezi moznych nazoru a bohuzel asi bez exaktnejsich mereni. Jenze, jak tohle chcete rozumne merit: V jednom okrese rousky prikazat a v sousednim naopak zakazat - a porovnavat pak statistiky? (No dobre, dalo by se to overovat na krysach ve dvou vybezich, jeden pro krysy s rouskami a druhy bez nich. Jenze, jak vyrobit ten spravny krysi Covid aby ten experiment neco rekl?) Nebo sofistikovane promerovat citlivymi pristroji oblacky viru kolem vzorku vydechujici osoby? Nebo - namodelovat ten vydech na pocitaci a porovnavat ucinnost jednotlivych zpusobu pouziti? Musi proste prijit autorita, ktera ty rousky naridi. A pak teprve muzeme dodatecne diskutovat, jak moc rozumne a ucinne to narizeni bylo/je. Nebo to narizeni zesmesnovat, nabude li nekde nesmyslnych forem :) Zacneme tedy nazorem "zespoda" ktery je asi taky prilis znevazujici ale uderny: Domnívám se, že rouška je symbolem. Domnívám se, že z epidemiologického hlediska má nulovou přidanou hodnotu. Ta malá část virové nálože, kterou je rouška schopna zastavit, je víc než vyvážena nárůstem falešného pocitu bezpečí, takže lidé se nezdráhají do ní prskat a kýchat falešně uchlácholení představou, že sebe i ostatní chrání. Navlhlý, tisíckrát ohmataný kus posmrkaného hadru na obličeji, ve který se rouška u drtivé většiny lidí dlouhým používáním transformuje, není schopna zastavit pandemii. Nic totiž není schopno zastavit pandemii. Můžeme ji jen zpomalit, nikoliv zastavit...
------------------------------------------------------------------------------------------------------
25. kvetna Trocha noveho snehu po ranu na Vrbatce, snezit zacalo i na Lyse hore
Pohled na teploty po ranu
24.kvetna. Dva destive dny pricemz 23.5 to byl trvalejsi mirny destik zatimco 24.5 kratke prudke prehanky i se zahrmenim odpoledne a vecer. Teploty jsou porad spis nizsi. Poledni prochazka kolem Brodu. Po destich poslednich tydnu neni uz hladina Jizery tak extremne nizka, jako bylo vetsinou
v minulych letech
Kremencove skalisko Kozinec, podobna hornina je napr. na Bile skale nad Rejdicemi a na Modrokamennych boudach nad Janskymi laznemi. Nejblizsi okoli Brodu je geologicky extremne pestre na malem prostoru: fylity - i pokryvacske, vapence a dolomity, kvarcit, diabas ("zelene bridlice"), melafyr, cedic, zuly, permokarbonske slepence a lupky, kridove piskovce, opuka, starotretihorni sterky atd.
Strma stran z Hrube Horky do Brodu
Pramen dobre vody u silnicky na Malou Horku
22.5. Uz jen male zbytecky snehu na Kotli
Jizerka rano jeste s mrazikem
Cyklostezka, jakou svet nevidel predstavme si dva cyklisty ritici se proti sobe, kteri se stretnou v te zatacce; je fakt ze na zabiti to snad neni, jen na poradne potluceni. Koukam, jak je reka Nisa - kdysi odporna stoka - v Liberci ted docela cista
V úseku pod mostem přes Nisu najednou cyklostezka přešla do velmi strmého spádu. Zatímco projektant tam naplánoval spád 8 procenta tak ve skutečnosti to byl sklon 17 procent
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Meteorologie - jedno z hlavnich temat tohoto blogu - nikdy nebyla prestizni vedou, nikdy se ji intensivne nevenovali nejlepsi fyzikove - kteri se misto toho zamerovali at jiz na teorii fundamentalnich castic, kvantovou mechaniku, kosmologii nebo i hydrodynamiku ale ne jiz tolik napr. na chovani malych a vetsich kapicek nejake kapaliny ve vzduchu. Vsak ona to je taky slozita vec, zajimava snad pritom pouze v prehlizenych vedach jako v meteorologii, klimatologii - a nove take v epidemiologii :) Snaha hloubeji porozumet - a toto porozumeni pak pretvorit v ucinnou manipulaci s timto jevem - takovym zdanlive detskym otazkam, jako "co to je dest, jak a proc vznika a zanika?" nikdy nepatrila k prestiznim otazkam vedy. Priznava se to vlastne i nyni, kdyz zvyseny zajem verejnosti i vedcu se obraci ke koronaviru. A tedy m.j. k otazce, jak vlastne vypada fyzika pohybu malych castecek kapaliny ve vzduchu... Tenhle clanek je uzitecnym souborem rad, vetsinou tedy nijak rafinovanych, co delat, abychom minimalizovali riziko nakazy. Zkopiroval jsem to sem (je to placeny obsah) i pro pripadne dalsi zajemce. Prikladam par uryvku z toho clanku pana Koubskeho
Ocitujeme doslova podle Erina Bromage: „Toto je skutečná událost z Chicaga. Jméno je změněné. Bob se nakazil, ale nevěděl o tom. Povečeřel se dvěma dalšími členy rodiny jídlo donesené z restaurace. Večeře trvala tři hodiny, nabírali si ze společných misek. Další den šel Bob na pohřeb, kde se objímal s příbuznými a s dalšími lidmi, aby vyjádřil soustrast. Během čtyř dnů onemocněli oba členové rodiny, s nimiž večeřel. Další příbuzný, který Boba objal na pohřbu, také onemocněl. Bob ale ještě neskončil. Zúčastnil se narozeninové party s dalšími devíti lidmi. Objímali se a jedli spolu. Sedm z nich onemocnělo. Během několika dalších dnů onemocněl i Bob, byl přijat do nemocnice, připojili ho na plicní ventilátor a nakonec zemřel
-------------------------------------------------------------------------------------------------------
22.5. Poznamka MZ. Tohle je rozhodne rozumnejsi vec, nez rouska. Predstava, ze rouska opravdu zachyti vetsinu viru, co vydychate/vykaslete je diskutabilni a az nechutna, uvazite li ten fakt, ze si pak rouskou vyrabite pred usty takove vlhke hnojiste. Ale asi tohle bude trosku drazsi na vyrobu, nez rouska, nevim. Aspon se pak ale muzete lidem pri setkavani opet divat do tvare a ne uhybat pohledem do rozkroku ci jinam :)
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
21. kvetna. Kratka podvecerni navsteva na Jizerce (vymena SIM karty kamery Pesakovna). U Hnojoveho domu dokvetaji narcisy a pod Bukovcem zacinaji kvest upoliny. Mrazy pred tydnem spalily cerstve olisteni buku na Bukovci a kolem silnice mezi Hornim Polubnym a Jizerkou
Pohled od upolinove louky dolu smerem ke Stare Celnici
---------------------------------------------------------------------------------------------------------
Zajimavy rozhovor s "mrtvym studentem roku 1989" Martinem Smidem (viz moji osobni vzpominku na nej zde) o koronaviru a jeho multidisciplinarnim zkoumani https://denikn.cz/363522/modelovat-by-se-dala-cela-praha-clovek-po-cloveku-jestli-bude-vlada-chtit/?ref=tit jisteze je to i zajimave matematicke tema, kterym se bude bavit v blizke budoucnosti nepochybne dost matematiku :) Je to placeny obsah, ten denikn a krome nechutne ideologickych vylevu nekolika dostatecne "vykricenych" novinaru se v nem - a to musim uznat, specialne to plati pro clanky od pana Koubskeho - obcas vyskytnou i zajimave clanky. Treba tento, pro zajemce jsem si ho zkopiroval na https://photos.app.goo.gl/ydHKPYpf2SmyjAay8 pretiskuji pro ukazku jednu stranku
Nad podobnymi tematy - poznamka MZ - se v posledni dobe zamyslelo asi i dost matematiku. Je treba zkoumat/modelovat na pocitaci prubehy epidemie na modelovych systemech nasledujiciho charakteru. Mame graf G na mnozine X s "mnoha vrstvami" vybiranymi na tech nejnizsich urovnich podle geograficke vzdalenosti jednotlivych bodu X (rekneme trvalych bydlist obcanu: rodina, dum s vytahy, ulice s obchody atd.) na vyssich urovnich pak podle ruznych aspektu, dle nichz se lide sdruzuji (skola, MDH, supermarkety, benzinove pumpy, metro, vlaky, autobusy, tovarny, urady, fotbalove zapasy, velke koncerty, turistika a sport, hotely, restaurace a hospody, letadla atd.) pricemz kazda ta vrstva ma charakter nahodne site Erdos Renyi pro prislusny podgraf grafu G, definovany typicky na nejake podmnozine X. Abstraktne mame tedy system podmnozin X - "vrstev" na kterych je nejaky nahodny graf. Hustota zeber v kazde vrstve je jednim z parametru toho systemu. Sestavi se system diferencialnich rovnic (v diskretnim ci spojitem case) pro promenne f_i (t) indexovane prvky i z mnoziny X) oznacujici "jak dlouho je prvek i v case t jiz nemocny pro vyvoj te epidemie v case. Pripadne jeste nahodne do te site vhazujeme ruzne "bacilonosice" v ruznych mistech a casech atd. a koukame, zda a jak rychle se vyviji a roste mnozina nakazenych... Pro pocitac v pripade site o cca milionu (ci vice) ucastniku a radove cca 10 vrstev zadny velky problem - zname li ovsem parametry toho systemu tedy
prubeh nakazlivosti v case a pravdepodobnosti nakazy pri kazde konkretni forme styku...
Muzeme taky v tom modelu pro porovnani zakazat urcite vrstvy (=karantena urciteho druhu) a pozorovat efekty, jake to ma. (Pozn. O pripadne "trasovani prubehu nakazy" v takto formulovanem modelu ovsemze jeste nejde.) Dulezite promenne - parametry, ktere se v tom modelu pri konkretnim vypoctu nejak voli, sotva ale budou kdy znamy dostatecne presne. Spis by z dobreho modelu mohly byt takoveto parametry - napr. stupen nakazlivosti osoby s danym "starim onemocneni" (slozitejsi modely samozrejme vezmou i v potaz, ze ne vsichni lide jsou stejni a ze je vhodne i v tomto pravdepodobnostnim modelovani skupinu vsech lidi dale rozlozit dle veku, pohlavi, anamnezy atd) - mohly byt zpetne odhadovany porovnavanim modelovych vystupu pro ruzne volene parametry s pozorovanim skutecneho prubehu epidemie. Je to i o povsechnem porozumeni nekterym obecnym principum sireni epidemii. Proc je v urcitem stadiu (a hlavne pak v urcitych, idealizovanych, sitich, ne tak uplne v realu :) prubeh epidemie exponencialni (rust, nebo naopak pokles) - a proc tohle naopak jindy vubec neplati. O exponenciale jsem pred casem napsal jakesi uvodni "popularni" povidani sem https://laengsfelds.blogspot.com/2020/03/20200324.html nekdy toto dulezite tema prepracuji :)
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Naopak spise zklamanim byl pro mne vcera rozhovor - vedeny byvalym ministrem zdravotnictvi Cikrtem - s timto celnym nasim zdravotnim statistikem https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Dosud-nejlepsi-analyza-koronaviru-v-CR-Hovori-profesor-Dusek-624471 https://www.zdravotnickydenik.cz/2020/05/profesor-dusek-chci-vratit-svet-tam-kde-ma-byt-do-pritmi-vedeckych-salu/ od takoveho odbornika, statistika "cely zivot se pohybujiciho mezi hromadami dat" bych ocekaval v tom dlouhem clanku aspon nejaka, odbornikem peclive volena a uvazlive, odmerene presentovana, cisla napr. o promorenosti naseho uzemi. A ona v tom clanku nejsou data uvedena skoro vubec zadna! Jen to neustale opakovane zduraznovani toho, jak strasne odlisne je prostredi vedy, odbornych zkoumani a kritickych oponentur od medialni zkratky a senzace
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
21. kvetna. Dnesni rano opet nebylo prilis teple, a sucho se v Podkrkonosi opet pomalu zvyraznuje. Je to tedy videt hlavne na prutocich rek - vegetace zatim vypada vcelku v poradku
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Rousku ano ci ne? Aneb proudeni vzduchu - a castecek necistot v nem, dobre je to visualizovano na vydechovani koure - je slozita vec
Dnes castecny konec "rouskovani v Cechach". Ucinnost techto nahubku bude jiste jeste bohate diskutovana laiky i "profesionaly" v sirokem rozmezi moznych nazoru a bohuzel asi bez exaktnejsich mereni. Jenze, jak tohle chcete rozumne merit: V jednom okrese rousky prikazat a v sousednim naopak zakazat - a porovnavat pak statistiky? (No dobre, dalo by se to overovat na krysach ve dvou vybezich, jeden pro krysy s rouskami a druhy bez nich. Jenze, jak vyrobit ten spravny krysi Covid aby ten experiment neco rekl?) Nebo sofistikovane promerovat citlivymi pristroji oblacky viru kolem vzorku vydechujici osoby? Nebo - namodelovat ten vydech na pocitaci a porovnavat ucinnost jednotlivych zpusobu pouziti? Musi proste prijit autorita, ktera ty rousky naridi. A pak teprve muzeme dodatecne diskutovat, jak moc rozumne a ucinne to narizeni bylo/je. Nebo to narizeni zesmesnovat, nabude li nekde nesmyslnych forem :) Zacneme tedy nazorem "zespoda" ktery je asi taky prilis znevazujici ale uderny: Domnívám se, že rouška je symbolem. Domnívám se, že z epidemiologického hlediska má nulovou přidanou hodnotu. Ta malá část virové nálože, kterou je rouška schopna zastavit, je víc než vyvážena nárůstem falešného pocitu bezpečí, takže lidé se nezdráhají do ní prskat a kýchat falešně uchlácholení představou, že sebe i ostatní chrání. Navlhlý, tisíckrát ohmataný kus posmrkaného hadru na obličeji, ve který se rouška u drtivé většiny lidí dlouhým používáním transformuje, není schopna zastavit pandemii. Nic totiž není schopno zastavit pandemii. Můžeme ji jen zpomalit, nikoliv zastavit...
------------------------------------------------------------------------------------------------------
25. kvetna Trocha noveho snehu po ranu na Vrbatce, snezit zacalo i na Lyse hore
Pohled na teploty po ranu
24.kvetna. Dva destive dny pricemz 23.5 to byl trvalejsi mirny destik zatimco 24.5 kratke prudke prehanky i se zahrmenim odpoledne a vecer. Teploty jsou porad spis nizsi. Poledni prochazka kolem Brodu. Po destich poslednich tydnu neni uz hladina Jizery tak extremne nizka, jako bylo vetsinou
v minulych letech
Kremencove skalisko Kozinec, podobna hornina je napr. na Bile skale nad Rejdicemi a na Modrokamennych boudach nad Janskymi laznemi. Nejblizsi okoli Brodu je geologicky extremne pestre na malem prostoru: fylity - i pokryvacske, vapence a dolomity, kvarcit, diabas ("zelene bridlice"), melafyr, cedic, zuly, permokarbonske slepence a lupky, kridove piskovce, opuka, starotretihorni sterky atd.
Strma stran z Hrube Horky do Brodu
Pramen dobre vody u silnicky na Malou Horku
22.5. Uz jen male zbytecky snehu na Kotli
Jizerka rano jeste s mrazikem
Cyklostezka, jakou svet nevidel predstavme si dva cyklisty ritici se proti sobe, kteri se stretnou v te zatacce; je fakt ze na zabiti to snad neni, jen na poradne potluceni. Koukam, jak je reka Nisa - kdysi odporna stoka - v Liberci ted docela cista
V úseku pod mostem přes Nisu najednou cyklostezka přešla do velmi strmého spádu. Zatímco projektant tam naplánoval spád 8 procenta tak ve skutečnosti to byl sklon 17 procent
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Meteorologie - jedno z hlavnich temat tohoto blogu - nikdy nebyla prestizni vedou, nikdy se ji intensivne nevenovali nejlepsi fyzikove - kteri se misto toho zamerovali at jiz na teorii fundamentalnich castic, kvantovou mechaniku, kosmologii nebo i hydrodynamiku ale ne jiz tolik napr. na chovani malych a vetsich kapicek nejake kapaliny ve vzduchu. Vsak ona to je taky slozita vec, zajimava snad pritom pouze v prehlizenych vedach jako v meteorologii, klimatologii - a nove take v epidemiologii :) Snaha hloubeji porozumet - a toto porozumeni pak pretvorit v ucinnou manipulaci s timto jevem - takovym zdanlive detskym otazkam, jako "co to je dest, jak a proc vznika a zanika?" nikdy nepatrila k prestiznim otazkam vedy. Priznava se to vlastne i nyni, kdyz zvyseny zajem verejnosti i vedcu se obraci ke koronaviru. A tedy m.j. k otazce, jak vlastne vypada fyzika pohybu malych castecek kapaliny ve vzduchu... Tenhle clanek je uzitecnym souborem rad, vetsinou tedy nijak rafinovanych, co delat, abychom minimalizovali riziko nakazy. Zkopiroval jsem to sem (je to placeny obsah) i pro pripadne dalsi zajemce. Prikladam par uryvku z toho clanku pana Koubskeho
Může se zdát, že důvody ke strachu zvolna pomíjejí, protože hlavní vlna epidemie opadá. Není to pravda. Bát bychom se pořád měli, strach je rozumná obranná reakce. Je však třeba bát se chytře a poučeně – tedy ne všeho stejně.
Výzkum koronaviru se týká hlavně dvou oblastí. Jedna z nich zkoumá vlastnosti viru, jeho biochemické chování, jeho RNA. Tento výzkum směřuje k nalezení léků a vakcín a zabývají se jím hlavně virologové, biochemici a lékaři řídící klinické studie. Druhou oblastí zájmu je šíření viru ve velkých populacích a testování, ať už na jeho přítomnost, nebo na protilátky. S tím souvisejí pojmy jako promořenost, reprodukční číslo či kolektivní imunita. Zde jde o doménu epidemiologů. Někde mezi tím, mezi pohledem do mikroskopu a na mapu světa, se nalézá málo prozkoumané mezioborové území. V něm by měly být k nalezení odpovědi na otázky, které teď zajímají každého. Nakazím se dotykem tyče v tramvaji? Jízdou ve výtahu, kde se předtím někdo rozkašlal? Je bezpečnější nakupovat v malém krámku, anebo v obřím hypermarketu? Mohu si zajít do kina, nebo je to nebezpečné přání? Co děti – posílat je do školy, nebo držet doma? A máme jim nadále zakazovat návštěvy u babičky? Plus asi milion dalších otázek...
-------------------------------------------------------------------------------------------------------
22.5. Poznamka MZ. Tohle je rozhodne rozumnejsi vec, nez rouska. Predstava, ze rouska opravdu zachyti vetsinu viru, co vydychate/vykaslete je diskutabilni a az nechutna, uvazite li ten fakt, ze si pak rouskou vyrabite pred usty takove vlhke hnojiste. Ale asi tohle bude trosku drazsi na vyrobu, nez rouska, nevim. Aspon se pak ale muzete lidem pri setkavani opet divat do tvare a ne uhybat pohledem do rozkroku ci jinam :)
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
21. kvetna. Kratka podvecerni navsteva na Jizerce (vymena SIM karty kamery Pesakovna). U Hnojoveho domu dokvetaji narcisy a pod Bukovcem zacinaji kvest upoliny. Mrazy pred tydnem spalily cerstve olisteni buku na Bukovci a kolem silnice mezi Hornim Polubnym a Jizerkou
Pohled od upolinove louky dolu smerem ke Stare Celnici
Zajimavy rozhovor s "mrtvym studentem roku 1989" Martinem Smidem (viz moji osobni vzpominku na nej zde) o koronaviru a jeho multidisciplinarnim zkoumani https://denikn.cz/363522/modelovat-by-se-dala-cela-praha-clovek-po-cloveku-jestli-bude-vlada-chtit/?ref=tit jisteze je to i zajimave matematicke tema, kterym se bude bavit v blizke budoucnosti nepochybne dost matematiku :) Je to placeny obsah, ten denikn a krome nechutne ideologickych vylevu nekolika dostatecne "vykricenych" novinaru se v nem - a to musim uznat, specialne to plati pro clanky od pana Koubskeho - obcas vyskytnou i zajimave clanky. Treba tento, pro zajemce jsem si ho zkopiroval na https://photos.app.goo.gl/ydHKPYpf2SmyjAay8 pretiskuji pro ukazku jednu stranku
Nad podobnymi tematy - poznamka MZ - se v posledni dobe zamyslelo asi i dost matematiku. Je treba zkoumat/modelovat na pocitaci prubehy epidemie na modelovych systemech nasledujiciho charakteru. Mame graf G na mnozine X s "mnoha vrstvami" vybiranymi na tech nejnizsich urovnich podle geograficke vzdalenosti jednotlivych bodu X (rekneme trvalych bydlist obcanu: rodina, dum s vytahy, ulice s obchody atd.) na vyssich urovnich pak podle ruznych aspektu, dle nichz se lide sdruzuji (skola, MDH, supermarkety, benzinove pumpy, metro, vlaky, autobusy, tovarny, urady, fotbalove zapasy, velke koncerty, turistika a sport, hotely, restaurace a hospody, letadla atd.) pricemz kazda ta vrstva ma charakter nahodne site Erdos Renyi pro prislusny podgraf grafu G, definovany typicky na nejake podmnozine X. Abstraktne mame tedy system podmnozin X - "vrstev" na kterych je nejaky nahodny graf. Hustota zeber v kazde vrstve je jednim z parametru toho systemu. Sestavi se system diferencialnich rovnic (v diskretnim ci spojitem case) pro promenne f_i (t) indexovane prvky i z mnoziny X) oznacujici "jak dlouho je prvek i v case t jiz nemocny pro vyvoj te epidemie v case. Pripadne jeste nahodne do te site vhazujeme ruzne "bacilonosice" v ruznych mistech a casech atd. a koukame, zda a jak rychle se vyviji a roste mnozina nakazenych... Pro pocitac v pripade site o cca milionu (ci vice) ucastniku a radove cca 10 vrstev zadny velky problem - zname li ovsem parametry toho systemu tedy
prubeh nakazlivosti v case a pravdepodobnosti nakazy pri kazde konkretni forme styku...
Muzeme taky v tom modelu pro porovnani zakazat urcite vrstvy (=karantena urciteho druhu) a pozorovat efekty, jake to ma. (Pozn. O pripadne "trasovani prubehu nakazy" v takto formulovanem modelu ovsemze jeste nejde.) Dulezite promenne - parametry, ktere se v tom modelu pri konkretnim vypoctu nejak voli, sotva ale budou kdy znamy dostatecne presne. Spis by z dobreho modelu mohly byt takoveto parametry - napr. stupen nakazlivosti osoby s danym "starim onemocneni" (slozitejsi modely samozrejme vezmou i v potaz, ze ne vsichni lide jsou stejni a ze je vhodne i v tomto pravdepodobnostnim modelovani skupinu vsech lidi dale rozlozit dle veku, pohlavi, anamnezy atd) - mohly byt zpetne odhadovany porovnavanim modelovych vystupu pro ruzne volene parametry s pozorovanim skutecneho prubehu epidemie. Je to i o povsechnem porozumeni nekterym obecnym principum sireni epidemii. Proc je v urcitem stadiu (a hlavne pak v urcitych, idealizovanych, sitich, ne tak uplne v realu :) prubeh epidemie exponencialni (rust, nebo naopak pokles) - a proc tohle naopak jindy vubec neplati. O exponenciale jsem pred casem napsal jakesi uvodni "popularni" povidani sem https://laengsfelds.blogspot.com/2020/03/20200324.html nekdy toto dulezite tema prepracuji :)
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Naopak spise zklamanim byl pro mne vcera rozhovor - vedeny byvalym ministrem zdravotnictvi Cikrtem - s timto celnym nasim zdravotnim statistikem https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Dosud-nejlepsi-analyza-koronaviru-v-CR-Hovori-profesor-Dusek-624471 https://www.zdravotnickydenik.cz/2020/05/profesor-dusek-chci-vratit-svet-tam-kde-ma-byt-do-pritmi-vedeckych-salu/ od takoveho odbornika, statistika "cely zivot se pohybujiciho mezi hromadami dat" bych ocekaval v tom dlouhem clanku aspon nejaka, odbornikem peclive volena a uvazlive, odmerene presentovana, cisla napr. o promorenosti naseho uzemi. A ona v tom clanku nejsou data uvedena skoro vubec zadna! Jen to neustale opakovane zduraznovani toho, jak strasne odlisne je prostredi vedy, odbornych zkoumani a kritickych oponentur od medialni zkratky a senzace
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
21. kvetna. Dnesni rano opet nebylo prilis teple, a sucho se v Podkrkonosi opet pomalu zvyraznuje. Je to tedy videt hlavne na prutocich rek - vegetace zatim vypada vcelku v poradku
